V rámci projektu hledání technogenních signálů ve vesmíru naskenoval australský radioteleskop MWA část oblohy, která obsahuje minimálně deset milionů hvězd. K dnešnímu dni se jedná o největší a nejhlubší průzkum vesmíru v rámci projektu hledání mimozemských civilizací SETI. (Foto: Pikist)

V reportážním článku publikovaném v časopise Publications of the Astronomical Society of Australia vědci píší, že se jim nepodařilo objevit ani sebemenší náznak signálů přicházejících od mimozemské civilizace.

Vědci z Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu v Austrálii (CSIRO) a Mezinárodního centra pro výzkum radioastronomie na Curtinově univerzitě (ICRAR) prováděli pozorování na jižní polokouli oblohy, v oblasti souhvězdí Plachet. Oblast výzkumu pokrývá 499,6 čtverečních stupňů a zahrnuje 195 hvězd viditelných pouhým okem a asi deset milionů viditelných pomocí radioteleskopu.

Samostatně vědci prostudovali signály ze šesti exoplanet. S přihlédnutím k výsledkům dvou předchozích fází práce astronomové již prověřili přítomnost technogenních signálů nebo technosignatur u 75 exoplanet.

Autoři uvádějí, že absenci signálů nepovažují za negativní výsledek. Podle jejich názoru to znamená pouze to, že pokud na zkoumaném čtverci hvězdné oblohy existují mimozemské civilizace, neprojevují svou přítomnost pomocí našich obvyklých rádiových vln FM.

„MWA (Murchison Widefield Array) je unikátní radioteleskop s extrémně širokým zorným polem, který nám umožňuje pozorovat miliony hvězd současně,“ uvádí tisková zpráva slova spoluautorky výzkumu Chenoi Tremblayové z CSIRO. „Pozorovali jsme oblohu kolem souhvězdí Plachet po dobu 17 hodin, stokrát šíře a hlouběji než kdykoliv předtím. Ale ani s tímto souborem údajů jsme nenašli žádné technosignatury, žádné známky inteligentního života.“

Vědci jsou odhodláni pokračovat v pozorování. Souhvězdí Plachet je koneckonců jen malým kouskem galaxie Mléčná dráha, která podle různých odhadů zahrnuje 100 až 400 miliard hvězd.

„I když se jednalo o skutečně rozsáhlý výzkum, velikost prostoru, na který jsme se dívali, se podobá objemu domácího bazénu ve srovnání se světovými oceány,“ říká další spoluautor článku, Steven Tingay z ICRAR. „Navíc, protože nemůžeme předvídat, jaké technologie mohou používat případné mimozemské civilizace, musíme hledat různými způsoby. Obzvláště vhodné jsou k tomu radioteleskopy, které nám umožňují prozkoumat osmirozměrný prostor.“

Kromě rozlišení je dalším parametrem omezujícím možnosti rádiových dalekohledů rozsah. Rádiové vlny jsou s rostoucí vzdáleností méně intenzivní a řídí se zákonem inverzního (převráceného) čtverce. Když se překonaná vzdálenost zdvojnásobí, signál dosahuje čtvrtinu své intenzity ve výchozím bodě. Pokud budeme předpokládat, že mimozemská civilizace vysílá stejné signály rádiových vln, které používáme my, pak ve vzdálenosti sto světelných let od její planety už budou nerozeznatelné od okolního hluku.

Autoři doufají, že zavedení výkonnějších radioteleskopů, jako je SKA (Square Kilometer Array), umožní objevit slabší signály.

„S pomocí SKA budeme schopni prozkoumat miliardy hvězdných systémů při hledání technosignatur v astronomickém oceánu jiných světů,“ říká Tingray.
Povzbudivé je i to, že SKA bude hledat technologické podpisy souběžně s dalšími pozorováními.

Zdroj: snews.com,  cambridge.org