Vědci z Telavivské univerzity zjistili, že starověcí lidé, kteří patřili do kultury Acheuléen a žili na území v Levantu dříve než před 400 tisíci lety, vytvářili pro tu dobu pokročilejší nástroje, než si vědci mysleli. Praví se to v tiskové zprávě na Phys.org. (Foto: Ran Barkai, Tel Aviv University)

Vědci uvedli, že lidé Acheuléenu byli schopni vyrábět malé kamenné nástroje a zpracovávat větší nástroje.

Archeologové objevili drobné vločky vyrobené z pazourku, které patří do starého paleolitu na místě v kibucu (zemědělské obci) Revadim. V minulosti zde byly nalezeny různé artefakty, mezi nimiž byly ruční sekery, stejně jako zbytky zvířat, včetně slonů.

Vědci analyzovali 238 pazourkových výrobků, jejichž věk dosáhl 300–500 let. Odborníci hledali mikroskopické známky opotřebení a také organické a anorganické zbytky.

Ukázalo se, že tyto artefakty nebyly odpady, které zůstaly po výrobě větších nástrojů. Místo toho byly záměrně zpracovány, aby plnily konkrétní cíle, jako je proces zpracování masa. Řezací vločky byly vhodné pro řezání šlach, vyřezávání masa a získávání kostní dřeně.

Podle slov archeologů tento objev umožňuje předpokládat, že lidé Acheuléenu vytvořili ekologicky uvědomělou kulturu, pro niž bylo příznačné využívání zdrojů bez odpadu.

Kamenné nástroje

Na konci srpna bylo informováno otom, že Mezinárodní tým vědců objevil v Mongolsku kamenné nástroje, které svědčí o tom, že lidé putovali po eurasijských stepích přibližně o 10 tisíc let dřív, než se dříve myslelo. Zpráva byla uveřejněna na portálu Phys.org.

Stáří artefaktů z vykopávek v letech 2011-2016 podél řeky Tolbor tvoří 45 tisíc let. Celkem bylo nalezeno několik tisíc kamenných nástrojů, z toho 826 pochází z prastarých lidských stanovišť. Nástroje s dlouhým a správným ostřím jsou analogické nalezeným v jiných místech vykopávek na Sibiři a na severozápadě Číny. Svědčí to o rozsáhlém osídlení regionu.

Nehledě na to, že nebyly nalezeny žádné lidské ostatky, vědci jsou přesvědčeni, že nástroje byly vyrobeny právě lidmi dnešního typu a nikoliv neandertálci nebo denisovany, kteří neovládali příslušnou techniku výroby. Vědci také určili klimatické podmínky podle organických ostatků. Region se stával vlhčím a teplejším, což ho činilo příznivějším pro pasení dobytka.

Stáří nástrojů přibližně odpovídá době kontaktů mezi lidmi dnešního typu a denisovany. Existuje teorie, že denisované předali Homo sapiens geny, jež činí organismus odolnějším vůči hypoxii a umožňují obývání míst s relativně zředěným vzduchem, například na Tibetu.

Denisované (Homo altaensis) je vyhynulý druh nebo podruh starověkých lidí známých podle zkamenělin nalezených v Denisově jeskyni na Altaji. Jsou považováni za sesterskou skupinu ve vztahu k neandertálcům. Nedávno byly získány důkazy, že se denisované a neandertálci mohli křížit mezi sebou a mít společné potomstvo.

Zdroj:  phys.org