V případě potenciálního jaderného konfliktu mezi Indií a Pákistánem mohou země přijít o 50 až 125 miliony svých obyvatel. Navíc válka hrozí vážnými změnami klimatu planety. Uvádí se to ve studii zveřejněné na portálu Science Advances. (Foto: Flickr)

Ve své studii odbornici uvádí, že Indie a Pákistán nejsou jediné země, které disponují jadernými zbraněmi. Avšak kvůli opakujícím se případům vojenských střetnutí, nedostatku pokroku v řešení územních sporů či nabírajícímu obrátky rozšíření jaderných arsenalů jsou zeměmi „zvláštního zájmu“.

Podle scénáře odborníků jaderná válka mezi Novým Dillí a Islámábádem by mohla vypuknout v roce 2025, kdyby Indie a Pákistán výrazně zvětšily arsenal svých zbraní hromadného ničení.

Ve studii se uvádí, že ani Indie ani Pákistán pravděpodobně nezahájí jaderný konflikt jen tak. Upozorňuje se, že Indie vyhlásila politiku odmítnutí prvního použití jaderných zbraní, pokud se nebude jednat o odpověď na chemický či biologický útok. Pákistán také prohlásil, že použije jaderné zbraně pouze, pokud nezastaví invazi konvenčními prostředky nebo v případě jaderného útoku na něj. Avšak příčinou jaderné války může být „zásadní provokace“.

V této souvislosti odborníci hovoří o třech možných variantách zahájení takového konfliktu.

  • Pákistán bude nucen použít jaderné zbraně, aby zabránil ovládnutí svého území indickými silami.
  • Indie a Pákistán ztratí kontrolu nad svými velitelskými a kontrolními strukturami v důsledku útoku na ně ze strany jiné země či teroristů. V takovém případě není jasné, jaké kroky podnikne ten, kdo zbraně bude kontrolovat.
  • Indie a Pákistán si spletou útok konvenčních sil či dokonce vojenské cvičení s jaderným útokem.

Odbornici píšou, že pakistánská armáda může dopravit jaderné hlavice pomoci letadel F-16A/B a Mirage III/V, osmi typy pozemních balistických střel s doletem kolem 2750 kilometrů a dvěma typy řízených střel s doletem 350 kilometrů.

„Do celé Indie se lze dostat pomocí systémů s největším doletem. Vzhledem k tomu, že Indie má asi 400 měst s více než 100 000 obyvatel, současný arsenal Pákistánu mu dovoluje potenciálně zasáhnout o něco více než třetinu všech středně velkých a velkých měst v Indii se svým současným arzenálem, a více než dvě třetiny těchto měst k roku 2025.

Indická armáda ze své strany podle odborníků disponuje letadly Mirage 2000H a Jaguar IS/IB s doletem 1850 kilometrů, ty také mohou nést na palubě jaderné zbraně. Země také může útočit čtyřmi typy již provozovaných pozemních balistických střel s doletem 3200 km a dvěma typy pozemních balistických střel s doletem 5200 km, které jsou ve vývoji. Dodává se, že Indie má také ve vývoji jednu balistickou střelu pro rozmístění na lodi a dvě střely, které májí být odpáleny z ponorky. Podle odborníků dosah indických zbraní umožnuje zasáhnout celé území Pákistánu.

„Vzhledem k tomu, že Pákistán má asi 60 měst s více než 100 000 obyvatel, mohla by Indie potenciálně zaútočit na každé středně velké nebo velké město v Pákistánu dvěma jadernými hlavicemi ze svého současného arzenálu a čtyřmi hlavicemi, pokud ten arzenál do roku 2025 vzroste o 250 hlavic,“ píšou odbornici ve zprávě.

Model odborníků je založen na prognóze růstu jaderných zbraní v Indii a Pákistánu. Uvádí se, že do roku 2025 budou země mít 400 až 500 jednotek těchto zbraní s výkonem od desítek do stovek kilotun. Podle odborníků Indie v potenciálním konfliktu použije asi 100 strategických střel, zatímco Pákistán - 150.

Odhady autorů zprávy ukazují, že během jaderného konfliktu země mohou přijít o 50 až 125 milionů svých obyvatel.

Experti také ukázali, že po jaderných explozích do horních vrstev troposféry stoupne obrovský objem aerosolu obsahujícího černý uhlík, včetně 16-36 milionů tun sazí. To povede k tomu, že přístup slunečního záření na povrch planety bude snížen o 20-30 %. Tomu následuje globální ochlazení o 2 až 5 stupňů Celsia, což ovlivní objem srážek po celé Zemi. Ten se sníží o 20-30 %.

Nejvíce se Země ochladí po třech letech od začátku jaderné války a teplotní podmínky zůstanou na další čtyři roky. Návrat k předchozím teplotám atmosféry bude vyžadovat ještě tři roky. Následky války také výrazně zasáhnou ekosystémy na souši a v oceánu, což může vést k masovému hladovění a následnému celosvětovému vymírání druhů.

Zdroj: snews.com,  advances.sciencemag.org