Bulharsko tvrdí, že pro Ukrajinu „udělalo dost“ a nemá v plánu posílat těžké zbraně, uvádí se v úterním prohlášení bulharského premiéra Kirila Petkova. (Foto: Flickr)

„Uděláme to, co jsme slíbili, a není třeba každé dva týdny znovu vyvolávat debatu,“ uvedl Petkov.

„Podpořili jsme přicházející uprchlíky, poslali jsme všechny druhy humanitární pomoci, podíleli jsme se také na opravě ukrajinských těžkých zbraní a jsme v souladu se všemi sankcemi proti Rusku.“

Via Glasove.com: V poslední době se objevují tvrzení, že se v konfliktu objevily bulharské zbraně, ale bulharská vláda tvrdí opak.

Tlak ze strany bulharského vůdce přichází uprostřed rostoucího tlaku poté, co většina zemí NATO zvýšila své vojenské dodávky Kyjevu, včetně některých pobaltských a západoevropských států, které převádějí těžké zbraně, a to dokonce včetně tanků.

Od začátku války a západních výzev k těžší výzbroji na pomoc ukrajinským silám při odrážení ruské invaze hrozilo, že otázka pomoci Ukrajině rozbije Petkovovu vládnoucí koaliční vládu, což vedlo k dřívější dohodě, že se Sofie zdrží dodávek zbraní nebo munice.

Dříve o tom informovala evropská média:

Bulharská socialistická strana (BSP) je tradičně přátelsky nakloněna Rusku a od ruské invaze na Ukrajinu 24. února letošního roku pohrozila odchodem z koaliční vlády, pokud Sofie pošle zbraně Ukrajině. Odchod strany by svrhl současnou bulharskou vládu.

Příznivci a spojenci BSP argumentovali, že dodávkami zbraní by se Bulharsko stalo stranou konfliktu, což by mělo za následek ruskou odvetu, což byl postoj bulharského prezidenta Rumena Radeva.

Před týdnem přinesl deník The Wall Street Journal podrobnou zprávu o rostoucím nesouhlasu s plánem USA a Velké Británie na větší dodávky zbraní pro Ukrajinu: „Na západní frontě proti Moskvě se objevují trhliny a evropští spojenci Ameriky se stále více rozcházejí v názoru, zda pokračovat v dodávkách silnějších zbraní na Ukrajinu, což by podle některých z nich mohlo prodloužit konflikt a zvýšit jeho ekonomické dopady,“ uvedla zpráva.

Zpráva pokračuje: „V centru neshod – které rozdělují skupinu západoevropských mocností z USA, Velké Británie a skupiny převážně středoevropských a severoevropských zemí – je rozdílné vnímání dlouhodobé hrozby ze strany Ruska a toho, zda Ukrajina může na bojišti skutečně zvítězit.“

Zejména britský Boris Johnson stojí v čele vzkazů Ukrajincům, aby neustupovali žádnému území ani nevyjednávali s Rusy, přestože tento nekompromisní přístup jistě skončí další smrtí a ničením. Z geografického a geopolitického hlediska mohou východoevropské státy, jako je Bulharsko, ztratit mnohem více, pokud si vytyčí nekompromisní přístup k „postavení se“ Moskvě.

Zdroj: newsweek.com