Bizarní roztržka mezi žoldnéřskou skupinou Wagner a regulérním ruským vojenským velením se nadále dostává na veřejnost a nyní pro Moskvu dosahuje plnohodnotné krize, neboť osud Bachmutské fronty visí na vlásku.

Šéf skupiny Wagner Jevgenij Prigožin v pátek prohlásil, že ruská armáda opouští své pozice u Bachmutu. „Tomu se neříká přeskupování, tomu se říká útěk,“ uvedl ve zvukovém prohlášení zveřejněném na Vagnerových kanálech na sociálních sítích.

Dále tvrdil, že ruští vojáci „prostě vyrazili na útěk“ z pozic v okolí severně a jižně od strategického města Doněck. „Boky selhávají. Fronta se hroutí,“ dodal.

Ministerstvo obrany (MO) však rychle odmítlo nové hodnocení Prigožina, který tento týden žadonil o další munici a zároveň hrozil stažením svých jednotek, pokud budou dodávky nadále blokovány nebo váznout. MO uvedlo, že jejich jednotky se přeskupují a že dochází k pokroku.

Prigožin opáčil, že „pokusy ministerstva obrany v informační oblasti zlehčovat situaci – to vede a povede ke globální tragédii pro Rusko“. Prigožin již dříve označil generály za „klauny“. Dále podle vyjádření šéfa Wagnera tento týden:

„Ta území, která byla osvobozena krví a životy našich soudruhů … jsou dnes téměř bez boje opuštěna těmi, kdo mají držet naše křídla.“

Začátkem týdne Prigožin zkalil ruské oslavy Dne vítězství 9. května veřejnou a vulgární kritikou nejvyšších vojenských představitelů země.

„Dnes [Ukrajinci] trhají křídla ve směru na Artemovsk [Bachmut], přeskupují se u Záporoží. A brzy začne protiofenzíva,“ řekl v úterý. „Den vítězství je vítězstvím našich dědů. Toto vítězství jsme si nezasloužili ani o milimetr.“

Prigožin bezpochyby zaznamenal vzestup své politické hvězdy po vítězství Wagnera v čele hnutí v místech, jako je Soledar. Je také osobním přítelem (a dříve jeho šéfkuchařem) prezidenta Putina, ale mnozí se začínají ptát: kam až může Prigožin zajít se svým odstřelováním vojenského i politického vedení?

Jak moc je Prigožin v této citlivé chvíli, kdy pro Kreml visí na vlásku průběh války na Ukrajině (Bachmut je dlouhodobě považován za strategický „bod obratu“ na východě), politicky postradatelný? Jak moc mu to může projít? Zdálo se, že se o Putinovi dokonce hanlivě zmínil jako o „šťastném dědečkovi“, který nezná skutečnou situaci na místě.

V západních médiích se objevily zprávy, že Kreml se chystá šéfa Wagnera sejmout nebo umlčet…

Jak moc je Prigožin v této citlivé chvíli, kdy pro Kreml visí na vlásku průběh války na Ukrajině (Bachmut je dlouhodobě považován za strategický „bod obratu“ na východě), politicky postradatelný? Jak moc mu to může projít? Zdálo se, že se o Putinovi dokonce hanlivě zmínil jako o „šťastném dědečkovi“, který nezná skutečnou situaci na místě.

V západních médiích se objevily zprávy, že Kreml se chystá šéfa Wagnera sejmout nebo umlčet…

Washingtonský jestřábí Institut pro studium války si klade mimo jiné tuto klíčovou otázku:

V zemi, kde kritika armády může potenciálně stát člověka vězení, se může zdát překvapivé, že Prigožinovi prochází ostrá kritika Putinových generálů. Putin však předsedá systému, který je často označován jako dvorní, kde jsou boj a konkurence mezi elitami ve skutečnosti podporovány, aby přinášely výsledky, pokud „vertikála moci“ zůstává loajální hlavě státu a zodpovídá se jí.

Podle některých pozorovatelů však Prigožinovy online záchvaty vzteku překračují hranici otevřené neloajality.

Washingtonský think tank Institute for the Study of War ve svém nedávném příspěvku na Twitteru uvedl: „Pokud Kreml nebude reagovat na Prigožinovy stupňující se útoky na Putina, může to dále narušit normu v Putinově systému, v němž se jednotliví aktéři mohou přetahovat o pozice a vliv (a upadat do Putinovy přízně a z ní), ale nemohou Putina přímo kritizovat.“

Spekulace se pak soustřeďují na to, zda je Prigožin politicky postradatelný, zda jsou jeho výpady jakousi chytrou podvodnou operací – nebo, což je pro Putina znepokojivější, zda se systém loajality, který udržuje hladký chod Kremlu, začíná hroutit.

Kam až může Prigožin zajít?

Zdroj: barrons.com