Zima v Evropě, která se stále více zaplétá do války na Ukrajině, bude také ve znamení povinného snižování spotřeby elektřiny, přinejmenším v době špičky. (Foto: Flickr / ilustrační)

Brusel se chystá zahájit první část energetického balíčku, v němž je na prvním místě předloženo snížení poptávky po elektřině, zdanění mimořádných zisků nadnárodních energetických společností a solidární příspěvek společností využívajících fosilní paliva.

Pokud nedojde ke zvratu osudu, bude v balíčku, který bude Komise v úterý projednávat ve Štrasburku, chybět cenový strop.

Reportáž americké televize, která ukazuje jiný úhel pohledu na současnou krizi

Opatření je v nejistotě. Na jedné straně se zdá, že Moskva uzavřela kohoutky a že je to zastaralé. Na druhé straně obecný cenový strop pro plyn dovážený z EU neodpovídá potřebnému konsensu. Pro Ursulu von der Leyenovou to bude klíčový týden. Červeně je označeno středeční datum, kdy předsedkyně výkonné rady EU přednese projev o stavu Unie na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Projev je netrpělivě očekáván, mimo jiné proto, že to bude první příležitost, kdy Komise představí své návrhy v oblasti energetiky.

K formálnímu přijetí balíčku dojde 24 hodin po úterním zasedání kolegia komisařů ve Štrasburku. Vedle cenového stropu by měl ponechat stranou i opatření na dodávání likvidity energetickým společnostem, která je třeba doladit z důvodu koordinace s evropským režimem státní podpory. Snížení spotřeby bude mít povinný cíl, ale ne formu. EU stanoví měsíční snížení spotřeby, které by mělo činit přibližně 10 %, ale o jeho výši se bude diskutovat až do konce, a které budou muset jednotlivé země dodržovat. Srovnání se provede se stejným referenčním měsícem a na základě průměru spotřeby za pět let předcházejících 1. listopadu 2022.

Bude však na národních vládách, aby rozhodly, v jakém období snížení spustí. V návrhu se uvádí, že „povinné snížení „by mělo být výsledkem“ snížení „v průměru ve 3-4 hodinách za pracovní den, které obvykle odpovídají špičce spotřeby“.

500 % zisk pro výrobce elektřiny? Česká novinářka se podivuje nad zastropováním cen

Dále se uvádí, že „tento rozsah může zahrnovat i výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů“. Při výběru těchto hodin mají členské státy „prostor pro uvážení“, uvádí se v návrhu.

Diskreční pravomoc, která se vztahuje i na oblasti použitelnosti snížení spotřeby. S balíčkem, který se bude řídit postupem podle článku 122 Smluv, jenž nevyžaduje jednomyslnost, by však mohlo být pro evropské občany v určitých denních dobách fakticky nemožné používat dva domácí spotřebiče současně. Základem takzvané „neočekávané daně“ (daně z mimořádných zisků) bude povinné omezení příjmů provozovatelů vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, jaderné energie a hnědého uhlí, tedy z jiných zdrojů než z plynu.

Limit se bude vztahovat na výnosy za megawatthodinu a bude do poslední chvíle předmětem diskuse, i když v posledních dnech se spíše uvažovalo o jeho stanovení na zhruba 200 EUR.

Fiala: Vláda zastropuje ceny silové elektřiny na 6 Kč a ceny plynu na 3 Kč

Přebytky příjmů z uplatňování stropu budou muset být „přeneseny“ na občany a podniky „vystavené vysokým cenám elektřiny“, uvádí se v návrhu.

A samotný cenový strop? S největší pravděpodobností bude hlavním hostem neformálního evropského summitu, který se uskuteční začátkem října v Praze. Plošné omezení dovozu plynu, které podporuje přibližně patnáct zemí v čele s Itálií, naráží na odpor nejen v EU (především Německa a Nizozemska), ale také u energetických partnerů Bruselu.

Norský premiér Jonas Gahr Store v telefonickém rozhovoru s von der Leyenovou vyjádřil veškerou svou „skepsi“ k tomuto opatření, které by se mohlo setkat i s odporem Alžírska a Ázerbájdžánu. A bez jejich plynu se nyní Evropa již neobejde.

Zdroj: ansa.it