Blinken odmítá výzvy k příměří a tvrdí, že USA musí posílit ukrajinskou armádu

Ministr zahraničí vyzval Washington, aby i nadále upřednostňoval militarismus před diplomacií… (Foto: Flickr)

Spojené státy zaměří své úsilí na vyzbrojování Ukrajiny a nebudou se snažit přivést válku k vyjednávání, uvedl americký nejvyšší diplomat. Ministr zahraničí Antony Blinken představil plán na masivní rozšíření kyjevské armády před zahájením rozhovorů.

V pátečním projevu ve Finsku Blinken prohlásil: „Spojené státy – společně s našimi spojenci a partnery – jsou pevně odhodlány podporovat obranu Ukrajiny dnes, zítra a tak dlouho, jak to bude nutné.“ Pokračoval: „Jsme přesvědčeni, že předpokladem smysluplné diplomacie a skutečného míru je silnější Ukrajina, která bude schopna odstrašit a bránit se jakékoli budoucí agresi.“

Blinken odmítl myšlenku byť jen dočasného přerušení bojů. „Některé země budou volat po příměří. A na první pohled to zní rozumně – dokonce lákavě. Koneckonců, kdo by nechtěl, aby válčící strany složily zbraně? Kdo by nechtěl, aby se přestalo zabíjet?“ Řekl. „Ale příměří, které pouze zmrazí stávající linie na místě a umožní Putinovi upevnit kontrolu nad územím, kterého se zmocnil… Legitimizovalo by to ruský zábor půdy. Odměnilo by agresora a potrestalo oběť.“

Ministr zahraničí nabídl ambiciózní vizi budoucích vojenských schopností Kyjeva. „Amerika a naši spojenci pomáhají uspokojovat potřeby Ukrajiny na současném bojišti a zároveň rozvíjejí síly, které mohou odstrašovat a bránit se agresi v příštích letech.“ Dodal: „To znamená pomoci vybudovat ukrajinskou armádu budoucnosti s dlouhodobým financováním, silným letectvem soustředěným na moderní bojové letouny, integrovanou sítí protivzdušné a protiraketové obrany, moderními tanky a obrněnými vozidly, národní kapacitou na výrobu munice a výcvikem a podporou, která udrží síly a vybavení v bojeschopném stavu.“

Není jasné, jak dlouho by trvalo vybudování odstrašujících sil, které si Blinken představuje. Americké zásoby zbraní se zmenšují, protože Washington se snaží předat Kyjevu dostatek vojenského vybavení, aby jeho armáda mohla bojovat. USA navíc plánují výrazně zvýšit dodávky zbraní na Tchaj-wan.

Blinken prohlásil: „Naše podpora Ukrajině neoslabila naše schopnosti čelit potenciálním hrozbám z Číny nebo odkudkoli jinde – naopak je posílila.“ V listopadu deník Wall Street Journal napsal: „Američtí vládní a kongresoví úředníci se obávají, že konflikt na Ukrajině zhoršuje stav téměř 19 miliard dolarů, které chybějí na dodávkách zbraní určených pro Tchaj-wan, a dále oddaluje snahy o vyzbrojení ostrova.“

Bílý dům navíc možná nemá v Kapitolu potřebnou podporu pro tak rozsáhlé vojenské posilování na Ukrajině. Blinken tvrdil, že „v Americe je tato podpora dvoustranná“. Na začátku května však republikán Michael McCaul (R-TX), předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů, prohlásil, že budoucí podpora Ukrajině bude záviset na úspěchu dlouho plánované protiofenzívy Kyjeva.

Od McCaulova prohlášení Ukrajina pomalu ztrácí další území ve prospěch ruských sil, včetně Bachmutu. Zelenskyj věnoval městu nekonečné prostředky v několikaměsíční bitvě navzdory radám svých západních podporovatelů. Bílý dům se nyní připravuje na to, že protiofenzíva selže.

Strategie Washingtonu, jak ji vyložil Blinken, vyzývá k vyzbrojování Ukrajiny a oslabování Ruska. „Rusko je na tom dnes podstatně hůře, než bylo před svou plnou invazí na Ukrajinu – vojensky, ekonomicky, geopoliticky,“ prohlásil a dodal: „Prezident Putin oslabil ruský vliv na všech kontinentech.“

Nicméně generál Christopher Cavoli, velitel evropského velení USA, v dubnu v Kongresu uvedl, že pozemní síly Moskvy jsou dnes „větší“ než předtím, než Moskva loni zahájila invazi na Ukrajinu.

Zatímco Bílý dům se snaží Kreml izolovat, Moskva odolává západním sankcím rozvíjením vztahů na globálním jihu. V pátek se ruští představitelé setkali s potenciálními členy koalice BRICS, včetně Saúdské Arábie, Íránu a SAE. V září íránský prezident Ebrahim Raisi na setkání s Putinem prohlásil: „Vztahy mezi zeměmi, na které USA uvalily sankce, jako je Írán, Rusko nebo jiné země, mohou překonat mnoho problémů a otázek a posílit je“.

Blinken zdůvodnil oddanost Bidenovy administrativy militaristickému přístupu tvrzením, že Bílý dům se před invazí na Ukrajinu pokoušel zapojit Kreml do smysluplné diplomacie. „Prezident Biden řekl prezidentu Putinovi, že jsme připraveni diskutovat o našich vzájemných bezpečnostních zájmech – což jsem opakovaně potvrdil – včetně osobního setkání s ministrem zahraničí Lavrovem.“ Ministr zahraničí pokračoval: „Nabídli jsme písemné návrhy na snížení napětí. Společně s našimi spojenci a partnery jsme využili všechna fóra, abychom se pokusili zabránit válce, od Rady NATO-Rusko přes OBSE, OSN až po naše přímé kanály.“

V dubnu 2022 představitel Bidenovy administrativy Derek Chollet přiznal, že Bílý dům odmítl jednat s Kremlem o hlavním Putinově zájmu, tedy o vstupu Ukrajiny do NATO. „Dali jsme Rusům jasně najevo, že jsme ochotni s nimi jednat o otázkách, které považujeme za skutečné obavy,“ řekl Chollet a dodal, že administrativa si nemyslí, že „budoucnost Ukrajiny“ je jednou z těchto otázek a že její případné členství v NATO je „ne-otázkou“.

Zdroj: antiwar.com