Odborník na jadernou politiku, který byl v únoru 2024 jmenován na ministerstvo energetiky za Bidenovy administrativy, byl dříve spoluautorem článku nazvaného „queering nuclear weapons“, v němž tvrdil, že by se při tvorbě americké jaderné politiky měla používat „queer teorie“. (Foto: Getimg)
Sneha Nair pracuje jako zvláštní asistentka v Národním úřadu pro jadernou bezpečnost, který je odpovědný za udržování bezpečnosti a zabezpečení rozsáhlého amerického arzenálu jaderných zbraní.
Ve středu Peking podle deníku The New York Times prohlásil, že je „vážně znepokojen“ poté, co prezident Biden aktualizoval pokyny pro americkou jadernou bezpečnost a zaměřil se na hrozbu ze strany Číny.
Nair je spoluautorem článku s názvem Queering nuclear weapons: Jak začlenění LGBTQ+ posiluje bezpečnost a mění podobu odzbrojení, který v červnu 2023 zveřejnil vlivný časopis Bulletin of the Atomic Scientists, jenž se zaměřuje na hrozby, které lidstvu přinášejí nové technologie.
Zásoby jaderných zbraní USA se dostaly pod zvýšenou kontrolu na pozadí rostoucího napětí s konkurenčními jadernými státy Ruskem a také Čínou. Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru má Rusko v současné době 4 380 jaderných zbraní, zatímco USA 3 708 a Čína 500 zbraní.
Peking podle všeho svůj jaderný arzenál rychle zvyšuje a americká armáda odhaduje, že by do roku 2030 mohl mít více než 1 000 jaderných zbraní.
V době psaní článku byl Nair odborníkem na jaderný výzkum ve Stimsonově centru, washingtonském think tanku. Jejím spoluautorem byl Louis Reitmann, výzkumný pracovník Vídeňského centra pro odzbrojení a nešíření zbraní.
Nair a Reitmann ve svém článku tvrdí, že queer teorie, kterou definují jako „obor úzce související s feministickou teorií, který zkoumá normy založené na pohlaví a genderu“, může „pomoci změnit způsob, jakým jaderní odborníci, experti a veřejnost přemýšlejí o jaderných zbraních“.
Pokračovali: „Queer teorie také identifikuje, jak je diskurz o jaderných zbraních genderově podmíněný: Jaderné odstrašování je spojováno s ‚racionalitou‘ a ‚bezpečností‘, zatímco odzbrojení a spravedlnost pro oběti jaderných zbraní jsou kódovány jako ‚emoce‘ a nepochopení ‚skutečné‘ mechaniky bezpečnosti.“
Nair a Reitmann využili svůj článek ke kritice toho, co považovali za přílišné zaměření na „abstraktní myšlenku národní bezpečnosti“ před právy jednotlivce.
Uvedli, že: „Nairit a Nairt se domnívají, že je třeba v této oblasti postupovat v rozporu se zásadou subsidiarity: Nairová a Nair: „Queerova optika upřednostňuje práva a blahobyt lidí před abstraktní ideou národní bezpečnosti a zpochybňuje mainstreamové chápání jaderných zbraní – zpochybňuje, zda skutečně odstrašují od jaderné války, stabilizují geopolitiku a snižují pravděpodobnost konvenční války.
„Queer teorie se ptá: Kdo tyto myšlenky vytvořil? Jak jsou prosazovány? Čím zájmům slouží? A čí zkušenosti jsou vylučovány?“
Autoři se pozitivně vyjádřili o jaderném odzbrojení: „Queer teorie nám pomáhá nejen vidět špatné stránky světa s jadernými zbraněmi, ale také si představit dobré stránky světa bez nich.
„Předpokládá využití zdrojů uvolněných jaderným odzbrojením k budování struktur, které hmatatelně zvyšují bezpečnost a blahobyt lidí prostřednictvím zdravotní péče, sociálního bydlení atd.“.
Zdroj: newsweek.com