Eskalace následuje po týdnech krvavých střetů a přichází tři roky po plnohodnotné válce s Arménií o Kavkaz. (Foto: Flickr)

Ázerbájdžán oznámil novou rozsáhlou vojenskou ofenzívu v separatistickém regionu Náhorní Karabach, vyhlásil „evakuaci“ etnických Arménů v „nebezpečné oblasti“ a otevřel krizi, která hrozí přerůst v totální válku.

Arménie se ohradila proti Rusku a zrušila vojenská cvičení na svém území

K eskalaci dochází po měsících bezvýsledných jednání a uprostřed rostoucích spekulací, že se Tureckem podporovaný Ázerbájdžán připravuje na použití síly, aby ukončil desítky let trvající zamrzlý konflikt. Ve válce mezi Arménií a Ázerbájdžánem v roce 2020 zahynuly na obou stranách tisíce lidí. V posledních měsících Ázerbájdžán zpřísňuje blokádu dodávek potravin a léků do etnické arménské enklávy, která leží celá na jeho území.

Ministerstvo obrany Baku v úterý uvedlo, že zahajuje „místní protiteroristické aktivity“ s cílem „potlačit rozsáhlé provokace“ na území. Zprávy a filmové záběry z Náhorního Karabachu ukazovaly silné ostřelování a střelbu v enklávě. Ve Stepanakertu, faktickém hlavním městě neuznaného státu, houkaly sirény.

Arménie varuje spojence před střety směřujícími k válce: Ázerbájdžán „zabral území“

Tvrzení Ázerbájdžánu, že bude také evakuovat arménské obyvatelstvo z „nebezpečných oblastí“, vyvolalo okamžité obavy z etnických čistek.

Vyhlídka na obnovení války na Kavkaze je velkou strategickou a diplomatickou komplikací pro EU, která se o Ázerbájdžán uchází jako o spojence a alternativního dodavatele plynu Rusku.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová loni v červenci oficiálně navštívila Ázerbájdžán ve snaze zajistit zvýšení vývozu zemního plynu. Popsala zemi jako „spolehlivého a důvěryhodného partnera“ a s prezidentem Ilhamem Alijevem podepsala memorandum o porozumění o posílení hospodářské spolupráce, a to navzdory varování odborníků, že Brusel se pouze snaží nahradit jednu autokracii druhou.

Turecko stojí pevně na straně Ázerbájdžánu po 49 arménských vojácích zabitých při střetech

Ázerbájdžánská vláda uvedla, že úterní útok zahájila v reakci na zničení vozidel nášlapnými minami, které zabily čtyři její vojáky a dva civilisty, ale neuvedla, jak obklíčení karabašští Arméni tyto zbraně položili.

„V rámci [„protiteroristických“] opatření jsou pozice na frontové linii a hloubková, dlouhodobá palebná stanoviště útvarů arménských ozbrojených sil, jakož i bojové prostředky a vojenská zařízení zneškodňovány pomocí vysoce přesných zbraní,“ uvedla ázerbájdžánská vláda v prohlášení.

Ázerbájdžán tvrdí, že potlačil útok Arménie u Karabachu, EU chce ukončit boje

Arménský premiér Nikol Pašinjan svolal bezpečnostní radu země a vyzval Radu bezpečnosti OSN a Rusko, aby podnikly „jasné a jednoznačné kroky k ukončení ázerbájdžánské agrese“.

Hikmet Hadžijev, zahraničněpolitický poradce ázerbájdžánského prezidenta Alijeva, v rozhovoru pro POLITICO uvedl, že „cílem je neutralizovat vojenskou infrastrukturu“, a dodal, že místnímu arménskému obyvatelstvu byly zaslány SMS zprávy varující před „protiteroristickými akcemi“.

Lukašenko v šoku, Putin odhodil pero. Co udělal arménský premiér?

„Byli požádáni, aby se drželi stranou od legitimních vojenských cílů,“ řekl Hadžijev.

V následném prohlášení ázerbájdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že zřídilo „humanitární koridory a přijímací místa“ s cílem „zajistit evakuaci obyvatelstva z nebezpečné oblasti“.

Siranush Sargsyan, místní arménská novinářka z Karabachu, však v hlasové zprávě ze Stepanakertu sdělila serveru POLITICO, že ani ona, ani nikdo z její rodiny neobdrželi SMS zprávy varující před útokem, a uvedla, že nabídce Ázerbájdžánu na opuštění „humanitárního koridoru“ nelze věřit. „Jak jim mohu věřit? Určitě mě zabijí,“ dodala.

Zdroj: politico.eu