Astronomové, kteří pracují s australským komplexem radioteleskopů ASKAP, informovali, že objevili ve vesmíru podivné kruhy radiového záření. Svými charakteristikami nezapadají do žádného ze známých typů. (Foto: Paean NG / Astroridinary Imaging)
Výsledky průzkumu byly připraveny k publikaci v časopisu Publications of the Astronomical Society of Australia a dají se přečíst na portálu arXiv.org.
Koncem roku 2019 australský komplex radioteleskopů ASKAP (Australian Square Kilometre Array Pathfinder), jeden z nejcitlivějších na světě, při shromažďování dat pro sestavení Evoluční mapy vesmíru (EMU) objevil tři podivné kruhové objekty.
Kruhy radiového záření se podobaly kosmickým kouřovým prstenům. Astronomové je označili za „podivné radiokruhy“, nebo ORC (Odd Radio Circles).
Vědci měli nejdřív za to, že jsou to artefakty vytvořené chybami při programovém zpracování, avšak reálnost ORC poté potvrdily jiné radioteleskopy. Nic podobného astronomové dříve neobjevili. Objekty se dají zachytit pouze na radiových vlnách, ale nikoli v rentgenovém, optickém nebo infračerveném rozsahu.
Výzkumníci z projektu EMU prověřili všechna data ASKAP a našli ještě spoustu radiových kruhů. Podle odhadu expertů se v kosmu nachází asi tisíc ORC.
Vědci zatím jenom činí předpoklady ohledně eventuálního původu záhadných objektů. Není dokonce známá jejich vzdálenost od Země, jestli jsou v naší galaxii nebo daleko ve vesmíru. Takže není známá ani jejich velikost, možné je, že mají v příčníku několik světelných let, ale možná také miliony.
Autoři ale ve svém článku vyjmenovali všechno, čím určitě divné radiové kruhy nemohou být. Podle názoru vědců to nejsou zbytky supernovy, protože se nacházejí daleko od většiny hvězd Mléčné dráhy, a je jich příliš mnoho.
Nejsou to oblasti vzniku hvězd, protože v blízkosti nejsou žádné galaxie.
Jsou to sotva „lístečky“ radiových galaxií vytvořené proudy elektronů z okolí obří černé díry. ORC jsou kulaté, na rozdíl od zamotaných oblaků radiových galaxií.
Nepodobají se ani Einsteinovým prstencům, ve kterých mají radiové vlny kruhovou deformaci pod vlivem gravitačního pole seskupení galaxií, protože radiové kruhy jsou příliš symetrické a nemají v centru klastr.
Vědci dnes hledají po celém světě teleskopy, které by dokázaly pokračovat v pozorování podivných radiových kruhů, aby našli nakonec odpověď na otázku o jejich původu.
„Není to jednoduchá práce, protože signály z ORC jsou velmi slabé, a je těžké je zachytit. Náš tým provádí brainstorming a věří, že se konečně někomu poštěstí a záhadu rozluštíme,“ řekl v rozhovoru pro The Conversation první autor článku, profesor z Univerzity Západního Sidney Ray Norris.
„Pro nás je to uchvacující čas. Většina astronomických průzkumů je zaměřena na upřesnění našich poznatků o vesmíru, nebo na prověrku teorií. Velmi vzácně se daří objevit nový typ objektu, který nikdo dřív nespatřil, a pokusit se zjistit, co je zač.“
Vědci mají pracovní verzi, že podivné radiové kruhy jsou nárazové vlny z explozí v dalekých galaxiích, rychlých radiových zákmitů anebo srážek neutronové hvězdy s černou dírou.