Noční vypuknutí bojů na několika místech podél arménsko-ázerbájdžánské hranice je natolik vážné, že Jerevan požádal svého mocného spojence Rusko o pomoc. Vyšlo to najevo několik hodin poté, co arménský premiér Nikol Pašinjan vedl pozdě v noci telefonický rozhovor s prezidentem Vladimirem Putinem. Arménská vláda poté potvrdila, že požádala Rusko o vojenskou pomoc při odrážení ázerbájdžánské agrese a ostřelování, uvádí se v prohlášení (strojový překlad):

„Během schůzky byly projednány další kroky proti agresivním akcím Ázerbájdžánu proti svrchovanému území Arménie, které začaly o půlnoci. V souvislosti s agresí proti svrchovanému území Arménské republiky bylo rozhodnuto oficiálně se obrátit na Ruskou federaci s cílem realizovat ustanovení Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, jakož i na Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a Radu bezpečnosti OSN.“

Arménie žádost opírá o pakt Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, který má s Ruskem uzavřen a na jehož základě Rusko dříve vyslalo do Náhorního Karabachu mírové síly po konfliktu na podzim 2020.

Nezávislý geopolitický analytik a pozorovatel Ruska Clint Ehrlich dospěl k závěru o nesmírně významné žádosti v době, kdy zuří válka na Ukrajině: „Pokud Rusko souhlasí, mohli bychom být svědky výbuchu druhé zástupné války mezi NATO a Ruskem.“

Kreml o Putinově telefonátu, který se uskutečnil dříve v noci, informoval prostřednictvím agentury TASS:

„Premiér sdělil podrobnosti o provokativních, agresivních akcích ázerbájdžánských ozbrojených sil směrem k výsostnému území Arménie, které začaly o půlnoci a byly doprovázeny ostřelováním z dělostřeleckých a velkorážních zbraní. Premiér považoval akce ázerbájdžánské strany za nepřijatelné a zdůraznil význam adekvátní reakce mezinárodního společenství.“

Je však třeba poznamenat, že během posledního většího vzplanutí bojů mezi oběma dlouhodobě soupeřícími státy, které sdílejí neklidnou hranici, se Moskva snažila příliš nezapojovat – souhlasila pouze s tím, že pomůže zprostředkovat příměří a vyšle několik stovek ruských mírových sil, které budou dohlížet na dodržování podmínek dohody.

Ázerbájdžán tvrdí, že potlačil útok Arménie u Karabachu, EU chce ukončit boje

Pokud by se Moskva nechala vtáhnout, mohlo by to být na Západě vnímáno jako příležitost k „oslabení“ ruských sil na samostatné frontě.

Někteří představitelé amerického Kongresu se mezitím ozvali a postavili se pevně na stranu Arménie s poukazem na nevyprovokovanou agresi Ázerbájdžánu.

* *

Krátce po půlnoci místního času vypukly mezi Arménií a Ázerbájdžánem podél hranice těžké boje, přičemž ministerstvo obrany obou zemí uvádí střety na několika místech. Arménie uvádí, že její území je napadáno a že intenzivní ostřelování je v současné době zaměřeno na Goris, Sotk a Jermuk na východě země.

Zásadní jsou zprávy o přestřelkách daleko za hranicemi sporné oblasti Náhorního Karabachu, ale ostřelování vlastní Arménie. „Ázerbájdžánské ozbrojené síly zahájily vojenskou ofenzívu proti arménským pozicím ve vlastní Arménii,“ píše jeden regionální zpravodaj.

Zdá se, že boje trvají již dvě hodiny, což naznačuje, že by se mohlo jednat o začátek širší plnohodnotné války, neboť napětí se táhne již od poslední války o Náhorní Karabach v září až listopadu 2020.

Arman Torosjan, mluvčí arménského ministerstva obrany, potvrdil, že „intenzivní potyčky pokračují po rozsáhlé provokaci Ázerbájdžánu podél arménsko-ázerbájdžánské hranice“. Obě strany se nyní vzájemně obviňují z agrese a provokací.

Deník Jerusalem Post navíc uvádí, že „podle ázerbájdžánského a arménského ministerstva obrany vypukly v pondělí večer na hranici mezi oběma zeměmi rozsáhlé střety mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami“.

„Ázerbájdžánské dělostřelectvo a bezpilotní letouny se údajně zaměřily na místa ve Vardenisu, Gorisu, Sotku a Jermuku na východě Arménie.“

Níže uvádíme celé prohlášení ázerbájdžánského ministerstva obrany:

Proti těmto obviněním Ázerbájdžánu ze „sabotážní“ operace, která údajně odstartovala nové nepřátelské akce, se arménská armáda ohradila následujícím oficiálním prohlášením:

Dne 13. září v 00:05 začaly jednotky ázerbájdžánských ozbrojených sil intenzivně ostřelovat arménské pozice z dělostřeleckých a velkorážních zbraní ve směru na Goris, Sotk a Jermuk. Ázerbájdžánské ozbrojené síly rovněž používají bezpilotní letouny.

Situaci komplikuje skutečnost, že v neklidné pohraniční oblasti Náhorního Karabachu se stále nachází několik stovek ruských mírových jednotek, které jsou součástí urovnání z posledního kola bojů soustředěných právě tam.

Tato mírová mise je nyní zpochybněna a hlavní ruská základna na území Arménie je údajně v „nejvyšší pohotovosti“.

Zdroj: zerohedge.com