Mezinárodní snahy přimět Arménii a Ázerbájdžán k uzavření příměří neměly dlouhého trvání, protože střety na hranicích pokračovaly i ve středu poté, co krátce po úterní půlnoci vypukly nejhorší násilnosti mezi znepřátelenými zeměmi od roku 2020 a podle nového prohlášení premiéra Nikola Pašinjana při nich zahynulo více než 100 arménských vojáků. (Foto: Twitter)

Ázerbájdžán ve stejný den uvedl, že v bojích bylo zabito 50 jeho vojáků, přičemž obě strany se navzájem obviňují z agrese a provokací. Pašinjan obvinil ázerbájdžánské síly z narušení a obsazení 10 km2 svrchovaného arménského území po střetech, které nově začaly tento týden, kvůli čemuž žádá o ruskou vojenskou pomoc.

Rusko uvedlo, že v úterý zprostředkovalo příměří, které se však rychle rozpadlo, protože pokračovalo přeshraniční ostřelování. „Pokud říkáme, že Ázerbájdžán provedl agresi proti Arménii, znamená to, že se mu podařilo vytvořit kontrolu nad některými územími,“ řekl Pašinjan podle agentury TASS v parlamentu.

„Pašinjan uvedl, že od začátku útoků bylo zabito 105 příslušníků arménských služeb a že bylo ostřelováno lázeňské město Jermuk, známé po celém bývalém Sovětském svazu svými horkými prameny,“ uvedla agentura Reuters. Moskva mezitím naléhá, aby obě bojující strany dodržovaly dohodnuté podmínky příměří:

Turecko stojí pevně na straně Ázerbájdžánu po 49 arménských vojácích zabitých při střetech

„Očekáváme, že dohoda dosažená v důsledku ruského zprostředkování o příměří od 9:00 moskevského času (06:00 GMT) dne 13. září tohoto roku bude plně naplněna,“ uvedlo v prohlášení moskevské ministerstvo zahraničí a dodalo, že je „mimořádně znepokojeno“ nárůstem bojů.

Zatím však existuje jen málo důkazů o tom, že by se příměří vůbec dostalo ze země nebo že by se vůbec udrželo. „Je těžké přeceňovat roli Ruské federace a [prezidenta Vladimira] Putina osobně. Prezident samozřejmě vyvíjí veškeré úsilí, aby pomohl deeskalaci napětí na hranici,“ tvrdil o ruském zprostředkovatelském úsilí na úterním brífinku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Objevily se zprávy, že několik stovek ruských mírových sil v Náhorním Karabachu je v palebné linii…

Nyní, kdy bylo zabito nejméně 105 arménských vojáků a další byli zraněni a kdy Ázerbájdžán nadále slibuje „nezbytná opatření v reakci“ vojenských jednotek umístěných na hranici, rostou obavy z plnohodnotné války:

Arménie žádá o ruskou vojenskou pomoc v souvislosti s vypuknutím bojů s Ázerbájdžánem

„Náměstek arménského ministra zahraničí Paruyr Hovhannisjan řekl agentuře Reuters, že střety by mohly přerůst ve válku – druhý velký ozbrojený konflikt v bývalém Sovětském svazu, zatímco ruská armáda se soustředí na invazi na Ukrajinu.“

Jak jsme již dříve podrobně popsali, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se plně postavil na stranu Ázerbájdžánu, jak bylo v nedávné minulosti jasným zvykem. Během posledního pohraničního konfliktu měl Erdogan údajně dát zelenou vyslání Tureckem podporovaných syrských islamistických žoldáků do konfliktu, aby bojovali proti Arménům.

Vzhledem k tomu, že Jerevan naléhá na větší ruskou intervenci na své straně a Baku má blízký vztah k Turecku a Erdoganovi, je to recept na potenciální širší požár.

Jak zdůrazňuje agentura Reuters, „plnohodnotný konflikt by znamenal riziko zatažení Ruska a Turecka a destabilizaci důležitého koridoru pro ropovody přepravující ropu a plyn, stejně jako válka na Ukrajině narušuje dodávky energií.“ Írán rovněž varoval před „změnami hranic“ při tomto posledním vzplanutí bojů.

Zdroj: zerohedge.com