V USA bývaly po generace od nástupu plošné motorizace s americkým Fordem T největším světovým výrobcem automobilů a největším automobilovým trhem. (Foto: Flickr)

Ale od obrovského rozmachu automobilového průmyslu v Japonsku a v Evropě koncem 20. století se v Americe dostal automobilový průmysl do určité stagnace, kterou se mu už nepodařilo překonat. Poslední dobou se to částečně mění, když se americká Tesla stává světovou jedničkou v elektro-mobilitě. A jak Tesla, tak i tradiční automobiloví výrobci hledají další příležitosti k růstu svého byznysu.

V současné době, kdy je Čína největší dílnou světa, největší lokomotivou růstu světa a díky politice dvojí cirkulace se chystá stát největším spotřebním trhem světa, je však dost moudré porozhlédnout se po příležitostech k růstu ohromného odvětví právě ve spolupráci s Čínou. Může jít o klasické otvírání výrob v Číně, může jít i využívání komparativních výhod při spolupráci s čínskými podniky, kdy si ve výrobách se složitými dodavatelskými řetězci, jako je ta automobilová, výrobci rozdělí dodávky různých součástek a různých komponent tak, že každý vyrábí to, co dovede komparativně levněji, a dohromady zhotovují výrobek, který je konkurenceschopnější, než kdyby se vyráběl jen v jedné zemi. Může jít i o společný vývoj a další synergie mezi americkými a čínskými podniky, vzájemné investice do podniků partnerů i hledání příležitostí na čínském trhu atp.

To, co proběhlo ve spolupráci a využívání synergií mezi USA a Čínou např. v některých odvětvích elektroniky, osobních počítačů a mobilů má šanci, aby se se stejným úspěchem zopakovalo v automobilovém průmyslu. A výrobci v tomto odvětví v obou zemích by to evidentně chtěli, kdy nejvíce se to projevuje v podoboru chytrých elektrických vozidel (EV). Proto na obou březích Pacifiku volají po vyřešení současného napětí v obchodních vztazích mezi těmito dvěma největšími světovými ekonomikami.

Náměstek generálního tajemníka Čínské asociace výrobců automobilů Xu Haidong právě o tomto mluvil, když řekl, že čínské a americké společnosti už nějaký čas úspěšně spolupracují a obě strany mají každá své výhody, které když dají dohromady, vznikne vzájemně výhodná spolupráce, na které vydělá každá ze stran více, než kdyby pracovaly samostatně.

Odpůrci americko-čínské spolupráce se občas ohánějí tvrzením, že Čína americkým pracujícím krade pracovní místa, když se výroba přenáší k ní. Jenže taková situace se může dostat i do oboustranně přínosné rovnováhy, kdy Číňané budou do USA pracovní místa přinášet svými investicemi a vzájemně výhodným rozdělením spolupráce mezi podniky v USA a v Číně. „Čínské společnosti chtějí investovat do USA a účastnit se jejich inovativních aktivit a integrovat se do tamní ekonomiky. To však vyžaduje, aby USA poskytly stabilnější, férovější a transparentnější podnikatelské prostředí,“ uvedl Xu.

Pomineme-li ironii, že výrobcům zvyklým na čínský trh i na jiné zejména asijské trhy se v údajné zemi svobody a svobodného trhu moc nelíbí tak přeregulovaný trh, jako je ten americký, tak je to narážka, že USA se v poslední době nechovají tak moc jako země, kde panuje vláda zákona, nýbrž se tam projevuje i svévole, kdy kvůli něčímu politickému vrtochu se firma může ocitnout v situaci, kdy ji někdo prohlásí za národně bezpečnostní hrozbu nebo kořistníka z otrocké práce a stane se předmětem šikany vlády. Za takových podmínek na trhu se čínští investoři, kteří by do Ameriky rádi svými investicemi přinesli pracovní místa, trochu nejisté americké tržní „svobody“ obávají.

Svá tvrzení Xu přednesl na semináři automobilového průmyslu Čína-USA konaném v Hangzhou, hlavním městě východočínské provincie Zhejiang. Tato akce na spolupráci natěšených byznysmenů zemí byla první akcí v rámci Programu komerčního sladění mezi USA a Čínou (CMP), který už od roku 2005 společně koná Čínská rada pro posilování mezinárodního obchodu (CCPIT) a americké Ministerstvo obchodu.

Xu americké straně poradil, co má dělat, pokud mají do jejich země pracovní místa a další ekonomické příležitosti přinášet čínští investoři. Tedy, že by měla zrušit ty trestní tarify proti Číně a obnovit mezi čínskými investory důvěru.

„Čína rovněž vítá americké firmy zapojující se do domácího automobilového průmyslu,“ dodal.

Snad jediná rychle rostoucí americká automobilová firma lačně všech příležitostí využívající Tesla minulý rok i přes těžký rok pandemie v Číně své prodeje zdvojnásobila. Nebyla ale mezi americkými automobilkami sama, kdo si libuje. Ford Motor i přes rok epidemie zvedl v Číně odbyt o 6 procent oproti roku 2019, kdy prodal 602 627 vozů a zaznamenal na tomto největším světovém automobilovém trhu první nárůst od roku 2017.

„Je to byznys komunita jakožto účastníci, tvůrci a ekonomicky zainteresování v obchodu a spolupráci mezi Čínou a USA, kdo je více než kvalifikovaný stanovovat cíle pro vzájemně prospěšné, z podstaty pro obě strany přínosné čínsko-americké ekonomické a obchodní vztahy, stejně jako k hledání rozsáhlých společných zájmů a ohromného prostoru pro jejich spolupráci,“ řekl během tohoto semináře místopředseda CCPIT Zhang Shenfeng.

V poslední době prováděla Americká obchodní komora, Americko-čínská podnikatelská rada a Americká obchodní komora v Číně spoustu dotazníkových průzkumů a všechny ukázaly, že zahraniční společnosti v Číně jsou ohledně výhledu na budoucí rozvoj čínské ekonomiky optimistické a jsou ochotné pokračovat v zapouštění kořenů v Číně, přičemž jsou proti ekonomickému odlučování obou zemí.

„Sektor elektrických vozů je v USA pořád ještě velmi otevřený. Dodavatelské a odběratelské řetězce ještě nejsou rozvinuté k vyspělému stavu a existuje proto prostor, aby se konkurenceschopní domácí hráči v tomto sektoru chytili,“ řekl pro Global Times generální tajemník Čínské asociace osobních vozů Cui Dongshu.

„Čínský průmysl elektrických vozidel v současnosti vede svět jak z hlediska zřízení průmyslového systému, tak i zlepšování technologické úrovně a korporátní konkurenceschopnosti i v budování infrastruktur,“ uvedl Cui.

Toto odvětví je tedy hezkou ukázkou, jak by Amerika mohla propojením s prudce rostoucí čínskou ekonomikou rozhýbat vlastní hospodářství k růstu, k tvorbě pracovních míst a dalších ekonomických příležitostí. A nevyžaduje to tak moc. Stačí, když nechá opravdu fungovat to, co údajně představuje – svobodný a férový trh bez šikany, vládu zákona nenarušenou svévolnými vrtochy úzkých lobbyistických skupin a vstřícnost k byznysu s vynecháním ideologických her a politizace v podnikatelském prostředí. Každé tržní sankce a restrikce uvrhovaného na někoho jiného jsou vlastně zároveň i sankcemi a restrikcemi pro vlastní byznys.