Jste připraveni jít do války na „ochranu“ místa vzdáleného tisíce kilometrů od našeho státu, se kterým nemáme žádné smluvní spojenectví ani žádný převažující národní zájem? (Foto: Flick)

Nemluvím o Ukrajině, přestože do této země nadále pumpujeme miliardy dolarů na zbraně a dodávky v rámci zástupné války proti Rusku.

Mluvím o Tchaj-wanu, který leží u pobřeží Číny v Tichém oceánu. Joe Biden právě slíbil, že ho bude bránit s plnou vojenskou silou Spojených států. Když jsem vstoupil do záloh americké námořní pěchoty a později do Národní gardy armády státu Idaho, přihlásil jsem se k ochraně a obraně americké ústavy a naší Listiny práv – ne Tchaj-peje.

Poté, co v roce 1949 skončila čínská občanská válka a předseda Mao upevnil vládu komunistické strany v Pekingu, malá skupina antikomunistů uprchla a usadila se na ostrově Formosa, asi 100 mil od pevniny.

Tam od té doby žijí a vyvíjejí se od vojenské diktatury k parlamentní demokracii se dvěma hlavními stranami. Jedna chce užší integraci s Pekingem, druhá chce úplnou nezávislost. Tchaj-pej i Peking tvrdí, že jsou legitimní vládou celé Číny.

Významná hrozba pro národní bezpečnost: Čína po desetiletí nasazuje vědce v Los Alamos

V 70. letech 20. století naše vláda normalizovala vztahy s pevninskou Čínou a zrušila uznání „Čínské republiky“ na Tchaj-wanu, přerušila diplomatické vztahy a zrušila obranný pakt.

Od té doby se naše zahraniční politika více než 40 let řídila „strategickou nejednoznačností“. Uznáváme, že existuje „jedna Čína“, ale že jsou zde určité záhyby, které bychom rádi viděli vyžehlené mírovou cestou a bez násilí.

Proto byla návštěva Nancy Pelosiové na ostrově minulý měsíc tak výbušná. Byla to vysoká americká představitelka, která si před kamerami lehkomyslně zahrávala s naší diplomacií. Když se v neděli 60 minut ptalo prezidenta Bidena…

„…aby bylo jasno, pane, americké síly, američtí muži a ženy by bránili Tchaj-wan v případě čínské invaze?“.

„Ano,“ odpověděl.

Jihokorejský vůdce po Bidenově potřesení rukou pronesl vulgární hlášku

Jasněji už to nejde.

Administrativa se pokusila toto prohlášení odvolat a tvrdí, že nedošlo k žádné změně „strategické dvojznačnosti“. Je to již potřetí nebo počtvrté, co komunikační oddělení Bílého domu muselo „opravovat“ vrchního velitele ohledně našich vztahů s Tchaj-wanem.

Kdo tedy vlastně řídí politiku naší země? Joe Biden a jeho rychle se deklasující kognitivní schopnosti to nejsou. Je to Strana války, stejná skupina, která diktuje zahraniční politiku USA už více než sedmdesát let.

A to včetně republikánů, jako je Mitt Romney. Ten právě hlasoval pro nový zákon, který se plíží Kongresem a jmenuje se „Taiwan Policy Act“ a který mimo jiné poskytne ostrovu vojenskou pomoc ve výši 6 500 000 000 dolarů.

„Děláme něco, co je velmi provokativní a válečnické,“ řekl Romney, aby zákon neznevážil, ale pochválil. Pak je tu senátorka Marsha Blackburnová z Tennessee, tak falešně konzervativní, jak jen to jde. Podle ní musí Američané bojovat za Tchaj-wan a Ukrajinu ve jménu „mezinárodní demokracie“.

V Polsku a Německu zaznamenány přesuny amerických vojáků

Víte, čemu říkám tohle? Globalismus.

Naši vojáci nejsou potravou pro tyto imperiální plány jedné světové vlády. Jsou to vlastenečtí muži a ženy, kteří zasvětili své životy ochraně a obraně našich svobod a našich hranic.

Říkám, ať si Číňané na pevnině a na Formose vyřeší své vlastní problémy ve svém vlastním sousedství, zatímco my Američané se soustředíme na budování nejsilnější a nejsvobodnější ekonomiky na světě. To je Amerika na prvním místě.

Ale já to neřídím.

Ponecháni sami sobě, Joe Biden, Nancy Pelosiová, Mitt Romney a Marsha Blackburnová rozpoutají třetí světovou válku a pokusí se bojovat proti Rusku a Číně zároveň. Zničí naši zemi a nechají nás, abychom se prohrabávali troskami.

Proto je musíte zastavit.

Tisíce vojáků zachyceno v ulicích Tower Bridge v Londýně

Zdroj: libertarianinstitute.org