Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.SouhlasímNesouhlasímOchrana osobních údajů
Byla za to samozřejmě ostře kritizována představiteli liberálního ekonomického mainstreamu. Počet zastánců obnovení zlatého standardu mezi americkými ekonomy a finančními úředníky se však rychle zvyšuje, protože perspektiva ztráty dolarem statusu světové rezervní měny je stále reálnější.
Za vlastní peníze
Na začátku července první vicepremiér a ministr financí Ruska Anton Siluanov a předseda Čínské lidové banky Yi Gang podepsali dohodu o vytvoření nového platebního systému, který umožní vyrovnání mezi ruskými a čínskými společnostmi v národních měnách bez použití amerického dolaru.
Předpokládá se, že tento systém začne fungovat do konce letošního roku a budou do něho zapojeny především největší ruské ropné a plynové společnosti a také výrobci zemědělské produkce.
„Agresivita Washingtonu nutí Rusko a Čínu k tomu, aby zkoušely pevnost americké měny, a to může skončit špatně,“ napsal list The Financial Times. „Nový platební mechanismus je nejenže spolehlivě ochrání před sankčním tlakem, ale i zpochybní status dolaru jako hlavní rezervní měny.“
Evropa se také aktivně zbavuje dolaru v mezinárodních platebních stycích. Členské země EU kupují i nadále íránskou ropu a platí nikoli dolary, ale eury. Aby obcházeli americké sankce, vyvinuli Evropané dokonce zvláštní mechanismus finančních transakcí (INSTEX), jehož spuštění 28. června oznámily Velká Británie, Francie a Německo.
INSTEX (Instrument in Support of Trade Exchanges – Nástroj na podporu obchodní výměny) je platební zprostředkovatelský systém, který umožňuje výměnu zboží bez převádění peněz mezi společnostmi EU a Íránu. Za jeho pomoci bude moci Teherán i nadále dodávat ropu a jiné zboží do Evropy, i když peníze za ně budou dostávat nikoli íránské banky, ale evropské společnosti, které vyvážejí zboží do islámské republiky.
V současné době je tento mechanismus přístupný jen členským zemím EU, brzy ho ale budou moci užívat i společnosti z jiných zemí. Takže šanci zbavit se dolaru dostane každý stát, který se nechce účastnit sankčních válek Washingtonu.
Dolary se mění za pruty
Na pozadí snížení použití dolaru v mezinárodních platebních stycích centrální banky stále aktivněji mění americké dolary za zlato. Údaje Světové rady pro zlato (WGC) svědčí o tom, že rezervy centrálních bank různých zemí byly v minulém roce doplněny o 651 tun drahého kovu. To je nejvyšší ukazatel od roku 1971, kdy se USA vzdaly zlatého standardu.
Lídrem v nákupu zlata je Centrální banka Ruska. Za posledních deset let se podíl drahého kovu na ruských valutových rezervách zvýšil z 3,5 na 18,6 procenta, investice do amerických aktiv se snížily na historické minimum. V současné době má Centrální banka RF ve svých trezorech rekordní množství zlata za celé postsovětské období – 2 190 tun v hodnotě asi 90 miliard dolarů.
Jen o něco méně zlata má Čína – 1853 tun za 76 miliard dolarů. Mezi nejaktivnějšími odběrateli drahého kovu je Indie, která v minulém roce zvýšila své zlaté rezervy o téměř 42 tun – na více než 600 tun, a Turecko, které koupilo loni 51,5 tuny zlata.
Berou si z nich příklad také jiné země, dokonce i ty, od nichž bychom to sotva očekávali. Mj. loni na podzim maďarská centrální banka oznámila, že po 32 letech zachování stabilních zlatých rezerv byly tyto rezervy zvýšeny desetinásobně, z 3,1 tuny na 31,5 tuny. A v minulém týdnu Polsko oznámilo, že v první polovině tohoto roku nakoupilo 100 tun monetárního zlata a zvýšilo své zlaté rezervy na 228,5 tuny.
Je příznačné, že jak Maďarsko, tak i Polsko se chystají vyzvednout své zlato z Banky Anglie, kde bylo uloženo po dlouhá leta. To je zjevně spojeno s tím, že Angličané v minulém roce odmítli vrátit zlaté rezervy Venezuele.
Nový standard
Kromě pochyb o příznivých vyhlídkách americké ekonomiky kvůli rekordnímu státnímu dluhu, rostoucímu rozpočtovému schodku a obchodním válkám, které rozpoutal Trump proti celému světu, mají bankéři také zcela oficiální důvod ke zvyšování zlatých rezerv.
Basilejský výbor pro bankovní dohled (mezinárodní orgán, který stanoví globální pravidla bankovního byznysu) vyvinul nový standard, takzvaný Basel III, který uznává zlato za bankovní aktivum nejvyšší úrovně.
Tento standard měl nabýt platnosti 31. března, na nátlak USA bylo však jeho zavedení odloženo až do 1. ledna 2022. Další odklady už nebudou, takže méně než za tři roky bude množství zlata v rezervách jakékoli banky důležitější než množství dolarů.
To znamená, že americkou měnu budou i nadále měnit za drahý kov urychleným tempem, kvůli čemuž může Washingtonu hrozit finanční katastrofa: poptávka po treasures se nevyhnutně sníží a stát už nebude mít čím financovat rozpočtový schodek.
Jedinou možností zabránit podobnému scénáři je přivázat dolar ke zlatu a obnovit zlatý standard, na čemž trvá nová chráněnka Donalda Trumpa ve Výboru guvernérů Fedu Judy Sheltonová. Obnovení zlatého standardu kromě toho prudce sníží množství nezabezpečených peněz v ekonomice a udělá činnost centrálních bank průzračnější pro veřejnost.
Pravdu však má i šéf Fedu Jerome Powell: připoutání dolaru ke zlatu zasadí silnou ránu ekonomice s jejím nafouklým trhem cenných papírů, obrovským dluhem a gigantickým objemem nezabezpečené peněžní masy. Takže za každého scénáře mají USA před sebou už v nejbližších dvou letech vážné finanční otřesy.
Maxim Rubčenko
