Afrika by se mohla rozpadnout na dvě části podél více než 3000 kilometrů dlouhé trhliny a v místě prasknutí by mohl vzniknout šestý oceán. (Foto: Flickr / ilustrační)

Důvodem je posun tektonických desek, tj. jednotlivých kusů zemské kůry, které jsou v neustálém pohybu. První známky tohoto jevu byly patrné již v roce 2005: v etiopské poušti se otevřela trhlina dlouhá přes 50 kilometrů. V roce 2018 se v Keni otevřela další: trhlina hluboká 15 metrů, široká 20 metrů a dlouhá několik kilometrů.

Jedná se o Velkou africkou příkopovou propadlinu, která vznikla před 30 miliony let: Africká deska se na své východní straně láme, vzniká nová tektonická deska – takzvaná Somálská deska. Nyní jsou její účinky na zemském povrchu stále více patrné.

Ugandský prezident prozradil, jak NATO zabránilo míru v Libyi

Puklina se každý rok zvětšuje o dva a půl centimetru

Trhlina se ročně zvětšuje přibližně o dva a půl centimetru, což může nakonec vést k tomu, že Somálsko, Etiopie, Tanzanie a polovina Keni vytvoří u Afriky obrovský ostrov.

Mezi geology je již dlouho známo, že se africká deska brzy zlomí. Co však nebylo dlouho definitivně objasněno, je to, co je hnací silou tohoto rozpadu.

Nová studie vědců z americké Virginské technické univerzity nyní potvrzuje teorii, že za zlom jsou zodpovědné obrovské proudy magmatu pod zemskou kůrou.

Nejvyšší americký generál: Pentagon cvičí vůdce převratů v Africe

S pomocí počítačového modelu bylo vypočteno, že posun tektonických desek lze vysledovat až k takzvanému africkému superplénu. Jedná se o vzestupný tok extrémně horké horniny, která vystupuje z nejhlubších částí zemského pláště a zespodu tlačí na zemskou kůru.

Takzvané plášťové plumy opakovaně vyvolávají sopečné erupce po celém světě; superplumy jsou ještě větší variantou a díky své hmotnosti a teplu mohou ovlivňovat i klima a tektonické pohyby – jako je tomu nyní pod Afrikou. Tam se nachází největší superplum na světě.

Pod Etiopií vystupuje tekutá hornina až do hloubky deseti kilometrů pod povrch a oslabuje zemskou kůru, jak zjistili vědci z britské univerzity v Leedsu, kteří se zabývali také prouděním magmatu pod Afrikou a jeho vlivem na pukliny.

Bude však trvat ještě dlouho, než se z megapukliny oddělí od Afriky nový kontinent: Vědci počítají s pěti až deseti miliony let.

Zdroj: bild.de

Nigerijský prezident říká, že zbraně z Ukrajiny „pronikají“ do Afriky