Doktoři v Kanadě zaznamenali první kdy zaznamenaný vědecký důkaz o životě po smrti, když tvrdí, že lidský mozek funguje nadále i poté, co byl prohlášen za klinicky mrtvý.  Výzkumníci z University of Western Ontario monitorovali aktivitu mozku a tlukot srdce čtyř lidí, kteří byli na intenzivní péči poté, co jim byla vypnuta zařízení podpory života. 

Podle doktorů z kanadské jednotky intenzivní péče jeden pacient nadále vykazoval trvající mozkovou aktivitu i deset minut poté, co se zastavil tlukot jeho srdce. 

Dailymail.co.uk hlásí: 

Zastavení činnosti mozku předcházelo zastavení srdce ve třech ze čtyř případů. 

Avšak v jednom z těchto případů pokračoval pacientův mozek v práci i poté, co se mu zastavilo srdce. 

‚U jednoho pacienta jedna delta vlna trvale pokračovala i po ukončení jak srdečního rytmu, tak tlaku krve v arteriích,‘ uvedli výzkumníci. 

Mezi elektrickými aktivitami mozku v období 30 minut před a 5 poté, co se srdce zastavilo, byly významné rozdíly. 

‚Je těžké stanovit fyziologickou základu pro tuto EEG mozkovou aktivitu, když k ní docházelo i po dlouhé ztrátě krevního oběhu,‘ uvádí článek, který byl publikován v National Centre for Biotechnology Information. 

Mezi těmi čtyřmi pacienty byly záznamy jejich mozků velice odlišné – což naznačuje, že smrt u nás všech probíhá velice unikátně. 

Tento experiment vyvolává těžké otázky ohledně toho, kdy je vlastně někdo mrtvý, a tudíž, kdy je medicínsky a eticky korektní ho použít jako dárce orgánů. 

Až pětina lidí, kteří přežili srdeční zástavu, měla údajně během své ‚klinické‘ smrti zážitky z jiného světa. 

Avšak vědci říkají, že je příliš brzy mluvit o tom, co by to mohlo znamenat pro posmrtné zážitky – zvláště uvážíme-li, že to bylo pozorováno jen u jednoho pacienta, uvádí Science Alert. 

V roce 2013 byl vyšetřován podobný jev při experimentech s potkany, kterým se zastavilo srdce.

Tento výzkum, který byl publikován v žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences, odhalil, že u potkanů docházelo k projevům mozkové aktivity i minutu po useknutí hlavy. 
Vzor této aktivity byl podobný tomu, jaký byl pozorován, když ta zvířata byla plně při vědomí – až na to, že ty signály byla až osmkrát silnější. 

Výzkumníci prohlásili, že objev, že mozek je sekundy po zastavení srdce, vysoce aktivní, naznačuje, že tento jev má spíše fyzickou než spirituální povahu. 

Tvrdívalo se, že umírající mozek není schopen takto složité aktivity, a tak zážitky blízkosti smrti musí mít svůj původ v duši. 

Toto naznačuje, že na pokraji smrti se děje něco, co žene vědomý mozek do vysokého nabuzení, které potenciálně spouští ty vize a pocity spojované se zážitky blízkosti smrti (NDE). 

Až pětina lidí, kteří zažili zástavu srdce, hlásí, že měli zážitky z jiného světa, z doby, kdy byli ‚klinicky‘ mrtví. 

K zážitkům NDE typicky patří cestování tunelem směrem k intenzivnímu světlu, oddělení od těla, setkání s milovanými, co dávno odešli, nebo s anděly a podstupování nějakého druhu soudu s ‚revizí života‘. 

Někteří se z NDE probudí jako přetvoření lidé s úplně změněným náhledem na život nebo s obnovenou náboženskou vírou. 

Avšak mnozí vědci věří, že zážitky blízkosti smrti nejsou nic více než halucinace vyvolané účinkem vypínání mozku.