Nová studie zkoumající lidskou DNA odhaluje, že dávní lidé se před více než 30 000 lety křížili se záhadnými ‚cizorodými druhy‘.  Podle vědců aktualizujících genetické sekvence ze dvou příbuzných moderních lidí přitom odhalili, že tyto skupiny se křížily s několika lidem podobnými druhy, z nichž jeden „člověk nebyl“. 

Tyto pradávné genomy, jeden z Neandrtálce a jeden z člena pradávné lidské skupiny zvané Denisované, byly prezentovány na shromáždění Královské vědecké společnosti v Londýně věnovaném pradávné DNA. Výsledky naznačují, že před více než 30 000 lety docházelo ke křížení mezi členy několika lidem podobných skupin v Evropě a v Asii včetně zatím neznámého předchůdce člověka z Asie. 

„To, co nám to začíná ukazovat, vypadá, že se díváme na svět takového typu jako z Pána prstenů – kde byla spousta populací různých hominidů,“ říká Mark Thomas, evoluční genetik z University College London, který se tohoto shromáždění zúčastnil, ale k těmto pracím přizván nebyl. 

První publikované genetické sekvence Neandrtálců a Denisovanů revolucionalizovaly studie dávné lidské historie, přinejmenším proto, že ukázaly, že tyto skupiny se křížily s anatomicky moderními lidmi a přispěly i ke genetické diverzitě mnoha dnes žijících lidí. 

Smíšené dědictví 

Všichni moderní lidé, jejichž předkové pocházeli odjinud než z Afriky, vděčí za asi 2% svého genomu Neandrtálcům. Některé populace žijící v Oceánii, jako Papua Nová Guinea a australští domorodci sdílí asi 4% své DNA s  Denisovany, tj. s členy skupiny pojmenované podle jeskyně v pohoří Altaj na Sibiři, kde byli objeveni. Tato jeskyně obsahuje ostatky zde uložené v časech před 30 000 a 50 000 lety. 

Na této schůzce však evoluční genetik z Harvard Medical School v Bostonu v Massachusetts David Reich, který na těchto studiích pracoval, řekl, že tyto závěry se zakládaly na genetických sekvencích nízké kvality, zatížených chybami a plných mezer. Jeho tým ve spolupráci se Svante Pääbem v německém Institutu evoluční antropologie Maxe Plancka v Leipzigu vytvořil teď daleko kompletnější verzi genomů Denisovana a Neandrtálce – srovnatelnou s kvalitou genomů současných lidí. Tyto vysoce kvalitní sekvence Denisovanů a Neandrtálců pochází z kostí v Jeskyni Denisova. 

Genom Denisovana ukazuje, že ta populace byla rozlezlá: Reich na shromáždění řekl, že stejně jako se mísili s předky obyvatel Oceánie, tak se rovněž křížili s Neandrtálci a předky moderních lidí v Číně a v dalších částech Východní Asie. To nejpřekvapivějších, řekl Reich, je, že genomy ukazují, že Denisované se křížili s ještě další vyhynulou populací archaických lidí, kteří žili v Asii před více než 30 000 roky – ale s takovou, že to nebyl ani člověk ani Neandrtálec. 

Na tomto shromáždění vypuklo horečné vymýšlení domněnek o identitě této neznámé lidské populace. „Nemáme nejmenší ponětí,“ říká Chris Stringer, paleoantropolog z Natural History Museum v Londýně, který se této práce neúčastnil. Ten spekuluje, že tato populace by mohla být příbuzná s Homo heidelbergensis, tj. s druhy, které opustily Afriku před zhruba půl milionem let, z čehož později v Evropě vznikli Neandrtálci. „Možná to žilo i v Asii,“ říká Stringer. 

Zdroj: nature.com