Bývalý prezident Barack Obama těsně před odchodem z úřadu udělil NSA speciální pravomoci, které této agentuře zařídí, aby mohla „dostat Trumpa“. Podle lednového článku v New York Times rozšířil Obama záhadně pravomoci Agentuře národní bezpečnosti, aby odposlouchávala i osobní komunikaci prezidenta – čehož on sám nikdy obětí nebyl.


Tato nová pravidla významně uvolňují dlouho platná omezení pro to, co smí NSA dělat s informacemi shromážděnými při jejích hromadných dohledových operacích, které americké odposlechové zákony skoro neregulují. K tomu patří sběr satelitních přenosů, telefonních hovorů a emailů, které prochází síťovými směrovači do zahraničí a zprávy mezi lidmi v zahraničí, které prochází sítěmi domácích směrovačů.

Tyto změny znamenají, že těmito daty se bude prohrabávat daleko více úředníků. Vláda v podstatě omezuje riziko, že NSA unikne nějaká informace, která by se mohla hodit jiné agentuře, ale zvyšuje riziko, že tito úředníci spatří soukromé informace nevinných lidí.

Pjmedia.com hlásí:

Jednou ze stěžejních otázek za vyhozením Mika Flynna, která měla být položena, ale skoro se neklade, je, kdo toho generála odposlouchával? Odpověď známe, byla to Agentura národní bezpečnosti, dříve známá jako Žádná taková agentura, tj. hlavní národní útvar sběru signálního zpravodajství (SIGINT).

Kdysi rozkouskovaná, aby se zabránilo poškozování soukromých občanů nachytaných v síti Černých vdov (což se už stalo nám všem) a jejích technologických následníků, teď ale náhle NSA dostala větší prostor k tomu, aby sdílela své poznatky s ostatními, ale více zpolitizovanými orgány zpravodajské komunity. A proč?