Vatikánský ministr zahraničí kardinál Pietro Parolin v pondělí řekl, že Svatá stolice má obavy z rostoucího populistického a nacionalistického hnutí jak v Evropě, tak ve Spojených státech. V interview pro italský večerník tímto státem vlastněné sítě RAI se kardinála Parolina ptali, zda je Vatikán znepokojen tím, co tazatel nazval „šířením nacionalismu a populismu nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech s Donaldem Trumpem.“


„Myslím, že no, ano, myslím,“ řekl Parolin. „Tyto výsledky určitě nejsou dobrým znamením,“ jelikož mnozí z nich „jsou zrozeni ze strachu, což není dobrý rádce.“

Kardinál rovněž připomněl nedávné komentáře papeže Františka, který říkal, že „je tu riziko, že historie se bude opakovat.“

V rozvláčném interview se španělským deníkem El País se papeže Františka koncem ledna ptali, zda mu dělá starosti šíření populismu, který kořistí ze „strachu lidí“ a káže „poselství nenávisti.“

František ve své odpovědi rozlišoval mezi dobrým opravdu zdola vyrůstajícím populismem, kdy jsou to lidé, kdo jsou jeho „protagonisté“, a kultem osobnosti, kdy se charismatické postavy jako Hitler vyšplhají k moci a jsou vítáni jako postavy spasitelů.

„Pro mě je tím nejtypičtějším příkladem populismu v Evropě v tomto smyslu Německo v roce 1933,“ řekl František. Když se po Hindenburgovi „Německo pokoušel vzpamatovat a hledalo svou identitu, hledalo vůdce, někoho, kdo mu identitu dá zpět, a vystoupil mladík jménem Adolf Hitler, co říkal: ‚To můžu zvládnout; to můžu udělat.‘“

Zatímco ten první druh populismu je dobrá věc, ten druhý může být velice nebezpečný, řekl.

Hrozí, že v časech krize, říkal František, se nám nebude dostávat soudnosti a lidé začnou uvažovat: „Podívejme se po spasiteli, který nám vrátí zpátky naši identitu a braňme se zdmi, ostnatým drátem a čímkoliv před jinými lidmi, kteří nás mohou o naši identitu oloupit.“