Dokud nebude k dispozici warpový pohon, tak jak se shodují producenti sci-fi filmů s experty na vesmír, budou dlouhodobé kosmické lety vyžadovat umístění posádky do nějakého druhu hibernačních kontejnerů neboli hyper-spánkových úložných kapslí. A takový je i plán mise společnosti Spacework sídlící v Atlantě spolupracující s NASA na připravení takovýchto kapslí pro první pilotovanou misi na Mars v roce 2030, případně i dříve.
Jsem velký fanoušek science fiction, takže to je tak trochu uvádění science fiction do reality. Ale v první řadě a především jsem kosmický inženýr pracující v mysli na pilotované misi na Mars a do dalších destinací v naší sluneční soustavě. A z tohoto hlediska dává lidská hibernace významný smysl.
V nedávném interview s Quartz řekl prezident Spaceworks John A. Bradford, že součásti pro vývoj funkční hibernační kapsle jsou již k dispozici a že jeho společnost se chystá otestovat první z nich na zvířatech v roce 2018. K těmto součástem patří lékařská zařízení na uvedení lidí do hibernace a na probuzení z ní i další zařízení pro přivádění výživy, k udržování tělesných funkcí a k monitorování metabolického stavu osoby.
Řez kapslovým kontejnerem
Pomůže, když si o hibernaci promluvíme jako o „ terapeutické hypotermii“, což je teď už docela běžný úkon využívaný v nemocnicích u srdečních a mozkových operací a k udržování obětí traumatických úrazových stavů při životě, dokud není připravena potřebná lékařská pomoc. Poté, co se tělo pomalu zchladí na 32-34°C, ho lze bez problémů udržovat v terapeutické hypotermii až dva týdny. Existují i případy mimo-nemocničních dlouhodobých hypotermií, kdy oběti úrazů přežily ve sněhu nebo v ledu po dlouhou dobu a pak byly, pokud se ohřály velice pomalu, oživeny bez jakékoliv újmy.
Bradford říká, že to samé zařízení, jakého se využívá v nemocnicích, lze upravit, aby se postavila hibernační kapsle pro kosmické lety. Snadněji se to ale řekne, než udělá. Ač osobní kapsle by umožňovaly monitorování a snadné zajištění energií nebo opatření proti zdravotním problémům, tak jsou tu i znemožňující překážky ohledně hmotnosti a prostoru. Lékaře a sestry by museli nahradit sofistikovaní roboti k zajištění zdraví kosmických cestujících, ale také jednodušší robůtci, kteří by vyprazdňovali sběrače odpadů. Tito roboti by byli během dlouhého letu vytížení, neboť Bradford vidí takovou cestu spíše jako sérii krátkodobých hibernací s uváděním do tohoto stavu a opětovným probouzením místo jediné dlouhé hibernace po celou misi.
To vede k zatím nezodpověditelným otázkám, zda lidské tělo přežije buď měsíce dlouhý stav hibernace nebo naopak rok či déle vstupů do ní a pak návratů z ní. Ač ty lidi hibernační kapsle udrží při životě, v jaké se lidé v nich udrží kondici? Bradford navrhuje „nervosvalovou elektrickou stimulaci“ spolu používáním léků k udržení kostní hmoty.
Bude něco z toho fungovat? Kdo ví, bude to první test v tomto oboru?
Ve filmech to vypadá daleko snadněji.