V pásmu Gazy panuje velká obava o zmenšující se zdroje pitné vody, kde má pouze malé procento Palestinců přístup k pitné vodě. Rebhy al-Sheikh, zástupce příslušného úřadu pro vodní hospodářství, říká, že více než 90 procent vody v pásmu Gazy není vhodné pro domácí použití. Zdroje jsou kontaminovány chemikáliemi, odpadem a mořskou vodou.
Aquifers jsou primárním zdrojem Gazy a poskytují 98% veřejné konzumace. Místní a rozvojoví specialisté říkají, že situace je pro Palestince neúnosná.
Obyvatelé říkají, že voda z kohoutku je použitelná jen občas, zatímco ti co si to mohou dovolit si kupují balenou vodu.
Marwan An-Najar, místní obyvatel, který cestuje 4 kilometry, aby vždy naplnil 20 litrové plastové kanystry do místní stanice s pitnou vodou, říká, že neochutnal dobrou kohoutkovou vodu dobrých 10 let.
Najar, otec šesti synů, který natáčí vodu v Khan Younis říká: „Kohoutková voda je slaná, tak jako kdyby šla přímo z moře. Přestali jsme ji pít.“
Osminásobný otec, nezaměstnaný Fathy Mhareb říká: „Ani pro zvířata to není vhodné pít. Kupujeme sladkou balenou vodu a na sprchování používáme tu slanou.“
Pásmo Gazy, které je od roku 2007 pod obléháním Izraele, již dlouho trpí problémy s vodou. Jeho zdroje byly kontaminovány chemikáliemi, odpadem a mořskou vodou.
