Nedávné studie objevují, že každá další generace je čím dál více hloupější. Studie z Islandu zdůrazňuje klesající spirálu lidské inteligence. Genetická firma z Reykjavíku zjistila, že skupiny genů, které predisponují lidi, aby strávili více let vzděláním, začaly být v letech 1910 až 1975 vzácnější. Velikost vzorku obnášela více než 100 000 Islanďanů. Zjistili na nich během 65letého období mírný pokles…
„Kumulativní efekt během času znamená, že to bude mít dramatický dopad na genetické predispozice pro dosahování lepšího vzdělání a pokud se nestane něco, co se proti tomu bude dělat, tak by to mohlo mít závažné dopady na úspěchy ve vzdělávání v naší společnosti.“
Průměrné polygenické skóre pro úspěchy ve vzdělávání a rok narození:
Pro tento trend by však mohlo být vysvětlení.
Tím, jak je společnost blahobytnější, začne hrát roli několik faktorů.
S tím, jak lidé začínají být bohatší, prudce klesá porodnost, a ženy radši nemají děti. Chudší kultury mají větší míru porodnosti, protože o rodiče se starají děti. V našem novém věku socialismu nahradily rodinné jednotky vlády. Zeptejte se ve Spojených státech holky do třiceti, jestli chce mít dnes děti a nejspíš dostanete odpověď: „Ne.“ Podle amerického statistického úřadu v jeho průzkumu současné populace, nemělo v roce 2014 47,6% žen ve věku 15 až 44 let nikdy děti, oproti 46,5% v roce 2012.
Čím je společnost blahobytnější, tím je nižší porodnost.
Dalším vedlejším účinkem je inteligence.
Jak se společnost stává blahobytnější, ztrácí se i spousta potřeb různých dovedností. Ztrácíme dovednosti, bez nichž by většina lidí v méně blahobytných zemích umřela hlady, kdyby se náhle dodávky potravin zastavily. Většina lidí by nevěděla, jak se oplotit, natož aby uměli lovit.
Čím je společnost bohatší, tím více ztrácíme základní dovednosti. Méně toho děláme rukama, vypracováváme si menší koordinaci a inteligence se vytrácí, což přispívá k pádům impérií, národů a už tomu tak bylo i za městských států.
Poznámka pro české čtenáře: V publikacích Petra Bakaláře jsem se předpověď této genetické eroze dočetl už před řadou let. Když tento argumentoval, že v minulosti mívali nejvíce dětí ti nejúspěšnější, protože si to mohli dovolit. V naší době jich mají nejméně, zatímco chamraď má dětí hodně, neboť jim se to vzhledem k různým sociálním dávkám aj. vyplatí, což musí zákonitě vést k mizení genů předurčujících k úspěchu a nárůstu genů chamradi v celkové populaci.
Martin Armstrong
Zdroj: prisonplanet.com