Je to první kdy se objevivším vzorek kovového vodíku na Zemi, takže při jeho spatření se díváte na cosi, co nikdy předtím neexistovalo. Vědci už skoro 100 let sní o přeměně nejlehčího ze všech prvků, vodíku, na kov. Nyní, jak hlásí žurnál Science, vědci z Harvardovy University ohromujícím činem alchymie moderních dnů nakonec uspěli při vytvoření nepatrného množství toho, co je nejvzácnějším a dost možná nejcennějším materiálem na planetě.


S kovovým vodíkem by šlo teoreticky revolucionizovat technologie s umožněním vytváření super-rychlých počítačů, vysokorychlostních levitujících vlaků a ultra-účinných vozidel a také dramaticky zlepšit téměř vše, v čem je elektřina.

A také by to lidstvu mohlo umožnit průzkum vesmíru tak, jak nikdy předtím.

Ale výhled na takovouto zářnou budoucnost by mohlo ohrozit, kdyby další krok vědců – tedy zjišťování, zda je tento kov stabilní za normálního tlaku a teploty – nevyšel tak, jak doufají.

Aktualizace: Fyzikové možná udělali chybu, když tvrdí, že vodík přetvořili na kov, tvrdí experti.

Profesor Isaak Silvera, který tento průlom provedl spolu s Dr. Ranga Diasem, řekl: „Toto je svatý grál fyziky vysokých tlaků.“

„Toto je vůbec první vzorek kovového vodíku na Zemi, takže když se na něj díváte, spatřujete cosi, co nikdy předtím neexistovalo.“

V tomto okamžiku lze tento nepatrný kousíček kovu spatřit pouze skrze ty diamanty, kterých bylo použito k sevření kapalného vodíku za teploty hlubokého zmrazení.

Mohutnost tlaku, kterého je k tomu zapotřebí, je nesmírná – je to více, než naleznete ve středu Země.

Tento vzorek je dále uvězněn v tomto ohromujícím sevření, ale někdy během několika příštích týdnů plánují výzkumníci tento tlak opatrně uvolňovat.

Podle jedné teorie bude kovový vodík stabilní i za pokojové teploty – což je předpověď, o které profesor Silvera říká, že je „velice důležitá“.

„To znamená, že když ten tlak uvolníte, tak zůstane kovový, podobně, jako když se z grafitu za značné teploty a tlaku formují diamanty, zůstanou pak ale diamanty, i když ten tlak a žár přestanou působit,“ řekl.

Je-li to pravda, tak by jeho vlastnosti jako supravodiče mohly dramaticky vylepšit vše, co využívá elektřinu.

„Jelikož až 15 procent energie se ztratí rozptylem při přenosu, tak kdyby z toho materiálu šly dělat dráty a používat ho v elektrické síti, tak by to dost změnilo hru,“ řekl tento vědec.

Kovový vodík by rovněž mohl přetvořit lidské úsilí o průzkum naší sluneční soustavy poskytnutím takových forem raketového paliva, které by bylo téměř čtyřikrát výkonnější, než ta nejlepší paliva dneška.

„Udělat kovový vodík vyžaduje nesmírné množství energie,“ řekl profesor Silvera.

„A když jej změníte zpět na molekulární vodík, tak se všechna ta energie uvolní, takže by se to stalo nejvýkonnější hnací látkou pro rakety, jaká je člověku známá, a to by revolucionizovalo rakety.“