Bývalý policejní prezident, exředitel České křesťanské akademie a publicista Stanislav Novotný v bilačním rozhovoru s koncem roku rozebírá možné vyhlídky na rok nový. Nevynechal ani důležité souvislosti s teroristickými útoky z tohoto týdne. Především ale nadnáší konkrétní pětibodové řešení. …
Po čase Evropu šokoval další teroristický útok. V Berlíně použil útočník stejný způsob jako dříve ve Francii – kamion, kterým najel do lidí. Tentokrát na vánočních trzích. Politici se předháněli v prohlášení, že „útok odsuzují“ a jiné země posilují bezpečnostní opatření. Přijde ale někdo s řešením, jak tomu zabránit do budoucna? A existuje takové řešení? Co všechno by to obnášelo? Případně, hrozí příště útok třeba v Praze?
Koho to ještě zajímá? Prázdné fráze, prázdné figury. Aby politici s nějakým řešením přišli, musejí být vyměněni. Ti dnešní jsou natolik zkorumpováni a zprohýbáni pod svými kauzami, že nemohou přijmout žádné účinné řešení. Jsou součástí obrovského obchodu s imigranty a realizátory Kalergiho plánu (rasistický projekt, který počítá s vytvořením nových a ovladatelných kříženců) a jsou tak zkompromitováni skrytou pozvolnou likvidací původních obyvatel Evropy. Imigranti se stávají oporou jejich politické moci a jsou jim proto ochotni ustlat v našich ložnicích. Za naše peníze je arogantně zvýhodňují oproti vlastním občanům, snaží se zlikvidovat svobodu projevu, normální evropskou rodinu a ta svá bezpečnostní opatření vesměs zneužívají vůči většinové společnosti. Platí si z našich peněz neosobnosti v tzv. neziskovkách, které následně propagandisticky řádí jako svoloč při pogromech.
Řešení? Kde? Na úrovni Evropské unie? Ta se přece chová k vlastním stále nepřátelštěji. Soustřeďme se na ČR: 1) Okamžitě změnit sociální politiku tak, aby se o azyl hlásili pouze lidé, kteří jsou dlouhodobě ochotni žít o chlebě a vodě v internačních táborech, kde se bude rozhodovat, zda mají právo na ochranu či nikoli. Ujišťuji Vás, že žadatelé se pak budou počítat na prstech několika rukou. 2) Zrušit státní podporu nevládních organizací, které zjevně svojí proimigrační agendou usnadňují pronikání potenciálních teroristů na naše území. Zakázat také jejich podporu ze zahraničních zdrojů. 3) Přinutit všechny cizince, aby ve veřejném prostoru respektovali dominantní kulturu a náboženství. Začněme opovrhovat pseudohumanistickým tlacháním o rovnosti náboženství a kultur. V duchu této logiky bychom museli vzdávat doma úctu i kanibalům. 4) Budovat účinnou ochranu zelené hranice, činnost represivních složek a příslušných tajných služeb orientovat na aktivity imigrantů na našem území a ne na kritiky pochybné přistěhovalecké politiky ČR a EU. 5) Vystoupit z EU a pracovat na dobrých sousedských vztazích ve střední Evropě.
Projděte se po Praze. Je zde mnoho nových cizinců. Při bližším zkoumání zjistíte, že to nejsou turisté ani studenti. Máme, milá vládo, opravdu přehled o našich nových sousedech? Lhaním si nás nezískáte.
Vraždění nevinných lidí v Německu předcházela brutální vražda ruského velvyslance v Turecku, která se odehrála takřka v přímém přenosu. Zabít diplomata pro nesouhlas s politikou jeho země, to se asi hodně dlouho nestalo. Jak podle vás bude reagovat Rusko? Bude Putin motivován k ještě razantnějšímu postupu v Sýrii?
Putin určitě přitvrdí. Je teď ve výhodné pozici, neboť Turci stojí o užší spolupráci s Ruskem a on zase o dořešení syrské krize. Byl-li atentát útokem na toto momentální spojenectví, zdá se, že se minul účinkem. Na druhou stranu usmrcení vraha zásahovou jednotkou připomíná staré „není člověk – není problém“. Ať už se vyšetřování posune kamkoli, opět bohužel asociuje všechny teroristické útoky, kdy je pachatel zastřelen (snad) a často i tajně zakopán nebo v případě Usámy bin Ládina vhozen do moře. V této souvislosti mě napadlo, že se ve stejný čas objevily informace o vyšetřování podvodníků, které egyptská kriminálka načapala, kterak zneužívali dětských herců, jež měli simulovat oběti z Aleppa a jejichž fotografie měly být využity na sociálních sítích. Přeborníků v házení vidlí do ukončení syrského konfliktu je tedy stále dost. O to více nás musí zajímat nová americká politika, protože Obamova administrativa v tomto regionu zkazila, na co sáhla.
Uplynul měsíc od vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, nyní ho potvrdil sbor volitelů. O tom, jakým prezidentem bude, se vedou jen spekulace. Budeme-li vycházet z jeho dosavadních slov a kroků, co zásadního se podle Vás změní? Trump se pokouší stát na straně heterosexuální bílé menšiny. To samo o sobě není při pokračujícím rozkladu euroamerické civilizace vůbec málo.
Dále stále avizuje ochotu jednat s Ruskem, což nejsilněji deklaruje návrhem Tillersona na post ministra zahraničí. Pokud k tomu dojde, můžeme očekávat nejen zmírnění napětí na Blízkém východě a na Ukrajině, ale mělo by to také vliv na vylepšení naší pozice na křižovatce mezi východem a západem. Mohly by být konečně zrušeny nesmyslné protiruské sankce, kterými především poškozujeme sami sebe.
Pokud se USA budou stahovat více do sebe a nebudou chtít kontrolovat celý svět, bude to mít další nezanedbatelnou výhodu. Bude méně peněz na protičeskou pátou kolonu.
Trump stále zřetelněji obrací pozornost na největšího věřitele USA a hlavního obchodního konkurenta – na Čínu. To znamená, že značné prostředky (včetně vojenských) budou vázány na tichomořskou oblast. A to je také výzva pro nás. Měli bychom předvést více samostatnosti.
Vy se dlouhá léta zabýváte Ukrajinou. Můžete v tuto chvíli prognózovat, jak bude Trumpova Amerika přistupovat ke kyjevským oficiálním představitelům? Hovořilo se o tom, že během Obamovy administrativy se dostávalo Kyjevu značné a všemožné podpory…
Bude jistě obezřetnější ve vojenské oblasti, protože se chce dohodnout s Ruskem. Bude zřejmě prosazovat dodržování Minských dohod. Jak to bude s finanční podporou, uvidíme asi nejzřetelněji na kauze PrivatBank, největšího ukrajinského finančního ústavu. Ukrajinská vláda totiž právě schválila rozpočet na příští rok a zároveň rozhodla, že znárodní krachující PrivatBank (banka Kolomonského a Bogoljubova), kde má účty většina Ukrajinců. Stát tak chce emitovat 5,4 miliardy eur v dluhopisech na její převzetí a zároveň bude doufat, že dostane další úvěr z Mezinárodního měnového fondu. A tady se bez USA těžko obejde. Vše tedy, jak je zřejmé, závisí na jednání USA – Ruská federace.
Trumpovo vítězství s velkou radostí uvítal prezident Miloš Zeman, který s ním už dokonce telefonicky hovořil a byl pozván do Bílého domu. Trump prý naopak slíbil přijet do Česka. Bude se teď říkat, že Zeman táhne zemi na západ? Jaké z toho všeho máte dojmy?
Zeman se dostal do velmi dobré pozice. Má nyní nadstandardní vztahy s nejvyššími představiteli tří rozhodujících světových velmocí. Všechny ty nuly, které neustále prezidenta kritizovaly za to, že kdesi v jakémsi zahraničí dělá ostudu, musejí mít dnes hodně protáhlé obličeje. Ano, teď nás táhne na Trumpův západ, protože ví, že jeho politika je pro ČR výhodná. To, že navštíví Bílý dům, má vysokou symbolickou hodnotu. Po letech ideologizace česko-amerických vztahů se snad bude také seriózně jednat o našich středoevropských zájmech, které dnešní Zemanova politika představuje.