Rakouská strana Svobodných (FPÖ) neuspěla se svým pokusem o získání prezidentského úřadu po šokujícím příklonu svého kandidáta Norberta Hofera k EU. Tento bývalý inženýr v minulosti tvrdíval: „Je-li Brexit odpovědí na centralizovanou Evropskou unii, kde jsou národní parlamenty zbavovány pravomoci a kde se unii vládne jako státu …, tak budeme muset v Rakousku uspořádat referendum.“


Vůdci EU od britského odhlasování odchodu 23. června projevili všechny známky toho, že chtějí postupovat právě v tomto kurzu. K jeho potvrzení si hlavy Německa, Francie a Itálie jako místo svého prvního významného summitu po referendu vybrali válečnou loď zakotvenou poblíž hrobu otce zakladatele EU Altiera Spinelliho a této příležitosti využili k oznámení pokroku v plánech na založení Evropské armády.

Avšak zrovna, když vůdce kampaně za Brexit Nigel Farage uvítal Hoferův slib jako projev toho, že „politická revoluce“ se z Velké Británie a ze Spojených států přelévá i do Rakouska, tak nadějný prezident kapituloval pod tlakem eurofilů a naléhal na bývalého principála UKIP, aby se „do toho nepletl“.

Referendum o EU není „něčím, co bych chtěl,“ vyhlásil a dokonce zašel až tak daleko, že prohlásil, že touží po „silnější unii“.

Na Hofera se pohlíželo jako na silného kandidáta proti establishmentu, co v prvních volbách v květnu byl někde ve 30 000 hlasů rozdílu. Před tímto příklonem k EU jej průzkumy tipovali jako horkého favorita na vítězství v nedělním hlasování – což bylo opakování po původním pokusu, které bylo nařízeno soudem poté, co „závažné“ volební podvody vrhly pochybnosti na legitimitu výsledku.

Levicoví komentátoři i mimo Rakousko zaskočení Brexitem a ohromení rozhodným vítězstvím Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách tvrdili, že porážka Hofera byla zvrácením vlny vzedmutí širšího proti-globalizačního hnutí.