Syrská arabská armáda (SAA) v posledních několika dnech v podstatě už znovu vydobyla město Aleppo. Už neúspěšný pokus o průlom obležení z jihozápadu spolu s tím, že Turecká armáda militantům nedoplnila zásoby, znamenaly to, že situace nebude udržitelná dlouho. Aleppo je v celé Syrské ‚občanské válce‘ klíčové. Teď, když pro síly podporující Assada nastal vítězný den, valí se spousta reakcí z celého regionu.
Dále to naprosto podlomilo pozici USA a NATO podporovaných sil pokoušejících se svrhnout syrského prezidenta Bašára al-Assada, i přes žvásty, které k tomu pronesl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Rovněž to spouští další potenciální eskalaci skryté války mezi odcházející Obamovou administrativou vykonávající to, k čemu je ze zákulisí tlačí americký Hluboký stát, a jejich oponenty tíhnoucími k Rusku a k muži v jeho čele k prezidentu Vladimiru Putinovi.
Brána k vítězství Aleppo
Aleppo je pro Assada strategický klíč k tomu, aby zůstal u moci. Proto se o něj bojovalo s takovým nasazením na obou stranách.
Teď už koalici USA/NATO/GCC zbývá pouze diplomatické řešení. Ale vzhledem vojenské situaci v poli, je i na něj jen maličká naděje. Na to byl čas v únoru, kdy americký ministr zahraničí John Kerry s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem dohodli zastavení palby, a Rusko oznámilo stahování vojenské technika ze Sýrie. Avšak tato dohoda nebyla o nic životaschopnější než dohoda Minsk II o Ukrajině nebo poslední zastavení palby v září. To poslední bylo porušeno během 24 hodin ‚omylem‘ vedeným americkým náletem na síly SAA u Deir Ezzor.
Avšak teď, když je bitva o Aleppo za námi, je celá regionální situace ještě daleko nebezpečnější, nikoliv méně nebezpečná.
Těm v USA a v NATO, co tento konflikt protlačili, se totiž zavírají dveře k jakémukoliv vítězství, neboť každý den nás přibližuje k inauguraci prezidenta Trumpa.
A Trump neříkal nic jiného, než že k jeho primárním zahraničně politickým cílům patří zastavit tuto operaci a pomoci Rusku s Íránem vymýtit ISIS.
Reakce na Aleppo
Pár hodin po zprávách, že odpor sunnitských militantů ve východním Aleppu se zhroutil, schválila americká Sněmovna Sněmovní zákon 5732 dávající zmocnění k prošetření možnosti vytvořit nad Sýrií bezletovou zónu.
Jinými slovy americká sněmovna hledá cestičky jak v Sýrii rozpoutat horkou válku s Ruskem. Nemusí to sice být nic více než jen další impotentní harašení zbraněmi ze strany té uvadající skupiny neokonzervativních zažranců mezi poslanci – jako Lidsay Graham a John McCain – ale je to cosi, čeho jsme svědky neustále.
Cílem bezletové zóny by byla realizace strategie ‚Plánu B‘ na roztržení Sýrie na dvě různé země. Pak by mohli vytvořit něco na způsob Velkého Kurdistánu z částí Sýrie, Iráku, Íránu a východního Turecka.
Ruské nasazení raketových systémů protivzdušné obrany S-300 a S-400 v Sýrii a jejich dodávka do Íránu je důležitým protiopatřením proti tomuto plánu.
Naproti tomu sunnitský Egypt slíbil poslat Assadovi do Sýrie piloty, aby mu pomohli vymýtit zbývající odpor ISIS a Al-Kaidy na jihu a východě země.
Když vidíte sunnitské Egypťany bojující po boku šíitských Syřanů, je čas se vážně znovu zamyslet nad tou konvenční povídačkou, pokud jste si ji snad nechali zasadit do hlavy. Egypt je teď otevřeně na straně Ruska, kde pomáhá zastavit šíření toho USA rozdmýchaného chaosu po celém Středním východě a v Severní Africe. A vypadá to, že zvolení Donalda Trumpa spustilo rušení všech těch starých definic o tom, kdo je na čí straně.
Chřadnoucí Saúdská Arábie
Když na toto vše pohlédneme v kontextu posledního probíhajícího zasedání OPEC, tak začne být celkový obraz jasnější. Dohoda OPEC o snížení produkce o 1,2 miliony barelů byla uzavřena, aby ve střednědobém výhledu zvýšila ceny ropy. Je to pokus Saúdů udržet se jako tón udávající producent ropy, když byli tohoto postavení v posledních letech zbaveni příchodem americké produkce z břidlic.
Ale omezení produkce, aby se zvedly ceny, nebude samotné stačit na zacpání té obrovské díry v saúdském rozpočtu. A tak z OPEC vykopli Indonésii, aby jednotlivým členům Rady ze Zálivu umožnili v rámci OPEC pumpovat více ropy, avšak při snížení celkové produkce kartelu.
Jelikož se tímto situace sil pod vlivem USA a Saúdů pokoušejících si v regionu udržet moc stává zoufalejší, tak čekejte agresivní proti opatření.
A tak teď vidíme i provokace Ukrajiny na Krymu. Také Erdogan byl nejspíš kvůli tomu přinucen k prohlášení, že turecká invaze do Sýrie má sloužit k svržení Asada.
Evropská unie a Kanada uvažují o zavedení nových proti-ruských sankcí.
Toto vše znamená, že pravděpodobnost nějakého hnusného incidentu pod falešnou vlajkou roste každou hodinu. Očekávám, že Putin tomu rozumí a nenechá se tím zmanipulovat, ale je to bez záruky.
Zdroj: zerohedge.com