Když dojde na moři k ropné havárii, ropa se po vodní ploše rozšiřuje velmi rychle do hloubky i po hladině, a proto je nutné kvůli relativní ochraně okolních ekosystémů skvrny co nejdřív oddělit od okolí a zamezit jejich dalšímu rozšiřování. Dokud budeme muset těžit ropu a rozvážet ji tankery po celém světě, ropné skvrny budou bohužel nevyhnutelnou součástí života na naší planetě. Při množství téměř dvou miliard litrů ropy, které těžařské společnosti po oceánech denně převezou, se nelze vyhnout ekologickým nehodám.


K takovému ohraničování se používají konstrukce z různých adsorpčních materiálů stavěné na principu norných stěn. Samotné čištění se pak provádí např. chemickými postupy, které ale jsou pro přírodu také nebezpečné.

Jistě si vzpomenete na obrovskou ekologickou katastrofu, kterou před šesti lety způsobila havárie americké těžební plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, kdy ropa zamořila záliv až k pobřeží USA. Tato událost se osobně dotkla vědce Ardena Warnera. „Moje žena se mě tenkrát ptala, co by se s tím dalo dělat. A já jsem nad tím začal přemýšlet způsobem sobě vlastním. Víme, že existují 4 známé fyzikální síly. Ale jen o jedné něco vím. A tou je elektromagnetismus,“ popisuje první zárodek revoluční metody čištění ropných skvrn Arden Warner.

Warner přišel na to, že díky elektromagnetismu lze ropu uniklou do prostředí zkrotit. Zpočátku testoval různé druhy olejů, ropy a surových hmot doma v garáži. „Vyzkoušel jsem jich stovku. Když do roztoku ropy a vody vložíte materiál s magnetickými vlastnostmi, rozptýlí se v něm a vznikne magnetické pole,“ vysvětluje. „Částice se pak pohybují ve směru toku pole a tekutinu můžete usměrňovat.“

Warner úspěšně takto zbavil ropného nánosu dokonce i ptačí peří. Výhodou této technologie je, že je možné ji aplikovat s ohledem na okolní prostředí bez použití chemikálií. „Abych ropnou skvrnu přirozeně zmagnetizoval, napadlo mě do ní přidat částečky magnetitu, což je hornina, která se v přírodě normálně vyskytuje. Pak jsem použil magnet, prostřednictvím něhož bylo možné s ropnou skvrnou manipulovat. Magnetické částice můžete umístit i hluboko do vody, nejen na hladinu,“ říká Warner. „Dobře se ve vodě rozptylují a vážou s ropou, kterou tak snadno dostanete i ze dna.“

Warner proto navrhl systém elektromagnetické norné stěny a návrh si nechal patentovat pod křídly laboratoře Fermilab. A jak by takový systém vlastně fungoval?

Uvnitř stěny se nachází elektromagnetické jádro, které vytváří elektromagnetický proud, jenž pohybuje zmagnetizovanou ropou. Stěna má teflonový povrch, elektromagnetické pole se pravidelně zapíná a vypíná, aby bylo dosaženo efektu pumpy a zmagnetizovaná skvrna se nasměrovala na běžící pás, který je, jak jinak, také magnetický. Jakmile se tekutina dostane přes vrchol magnetického pásu, roztok se dostane do velké nádrže, která má magnetické dno.