Lidé mají na duchy různé názory. Někteří si myslí, že jsou jen záležitostí filmů a knih, zatímco další věří, že je dovedou vnímat, viděli je a že je třeba uznat je za reálné nikoliv za něco imaginárního. Teď vědcům umožňuje proces proslulý tím, že o něm Einstein mluvil jako o „strašidelném“, poprvé zachytit „duchy“ na film pomocí kvantových kamer.
Ale aby bylo jasno: Tyto postavy nejsou zbloudilé duše nebo dále živí předkové. Spíše zobrazují objekty z fotonů, které se nikdy těch zobrazených objektů nedotkly.
I normální digitální kamera dovede zachytit objekty, které nejsou bezprostředně v jejím objektivu viditelné. Ale zobrazovací technika, ta zachycuje i obrazy objektu ze světla, aniž by se to světlo vůbec muselo od objektu odrazit, a to v důsledku kvantově vázaného stavu. Kvantový vázaný stav znamená kvantový stav dvou či více objektů, které mají mezi sebou okamžitou vazbu bez ohledu na to, jak jsou vzájemně daleko.
„Je např. možné připravit dvě částice v jediném kvantovém stavu, jako je ten, kdy je jedna z nich pozorován se spinem nahoru, přičemž ta druhá bude pak vždy pozorována se spinem dolů a naopak, a to bez ohledu na skutečnost, že podle kvantové mechaniky není možné předpovědět, která ta sada měření bude pozorována,“ uvádí Science Daily.
Jinými slovy měření prováděná na tom samém systému budou zjevně přímo ovlivňovat další systémy s nimi provázané. Problém je v tom, že zjevně nikdo neví, jak to vlastně funguje.
Kvantové kamery zachycují obrázky duchů pomocí dvou oddělených laserových paprsků, kdy jejich fotony jsou ve vázaném stavu. Jen jeden paprsek se střetne se zobrazovaným objektem, ovšem i tak lze stejně udělat obrázek bez ohledu na to, který z paprsků vletí do kamery.
„To, co tím udělají je velice chytrý trik. Jistým způsobem je magický,“ uvádí expert na kvantovou optiku Paul Lett z Národní institutu normalizace a technologie v Gaithesburgu v Marylandu. „Není v tom žádná nová fyzika, ale je to roztomilá demonstrace fyziky.“
Aby výzkumníci provedli skutečný experiment, jehož výsledky publikovali v žurnálu Nature, tak použili šablony z maličkých kočiček a trojzubec vyleptaný v křemíku. Vyslali dva paprsky světla těmito šablonami o různých vlnových délkách a objevili, že ten první a druhý paprsek byly vázané, avšak ten druhý vůbec cíl nezasáhl a ve skutečnosti letěl jinou trasou.
Skutečně ohromující výsledek byl ten, že i ten druhý paprsek odhalil obrázky objektů, pokud se kamera zaměřila právě na něj, a to přes skutečnost, že ten nikdy žádný z těch objektů nezasáhl.
Tato technologie může vést k vylepšení lékařského snímková nebo u litografie křemíkových čipů v případech, kdy je špatná viditelnost. Lékaři by toho např. mohli využít i k lepšímu pochopení stavu tím, že by vytvářeli obrázky ve viditelném světle, i když by ve skutečnosti byly zachyceny ve světle infračerveném.
„To je dlouhodobý výhled této opravdu roztomilé experimentální představy,“ řekl Lett. „Teď musíme zjistit, zda to opravdu povede k něčemu praktickému, nebo to zůstane jen chytrou demonstrací kvantové mechaniky.“
Zdroj: ce.com
