Postupně, jak kráčíme po cestě zvané život, procházíme zásadními změnami. Někteří je nazývají krizemi "čtvrtiny života" nebo "středního věku", aby tak definovali fázi, ve které se právě nacházejí. Jde sice o zásadní milníky ve vašem životě, to však neznamená, že se nemůžete vrátit tam, kde jste se již nacházely v minulosti. Velmi dobře to vyjádřil švýcarský psychoanalytik Carl Jung, který tyto milníky definuje i pojmem 4 základní fáze vývoje osobnosti.
Popisuje je jako fáze, které definují to, kým jsme a co nás v dané chvíli nejvíce motivuje. Nemají nic společného s tím, kolik máme let nebo s tím, co už jsme v životě dosáhli.
Jak říká Jung:
Často se nepřipraveni přesuneme do "odpoledne" našeho života. Je to o to horší, protože často máme pocit, že naše pravdy a poznání, které jsme do té doby nabyli, nám budou sloužit i později.
My však nemůžeme žít odpoledne života s programy a zvyky, které jsme se naučili dopoledne.
Co bylo obrovské ráno, může večer už být velmi maličké. Co bylo pravdou ráno, odpoledne už může být lží.
Podle Junga, toto jsou základní fáze vývoje osobnosti člověka:
1. Atlet
Atlet je fází života, ve které jsme nejvíce pohrouženi sami sebou.
Žijí mezi námi i lidé, kteří se z této fáze nikdy neposunou dál. Případně, pokud i, tak se do ní později v životě vrátí zpět.
Ze všech čtyř fází jde o nejvíce nezralou fázi. Je charakteristická posedlostí naším fyzickým tělem a vzhledem.
Chcete-li vidět typický příklad fáze atleta, sledujte teenagera, když projde před zrcadlem. Fáze atleta může být narcistická, kritická nebo obojí.
2. Bojovník
Když se v životě posuneme, dostáváme se do fáze bojovníka. Jde o období, kdy na sebe začínáme nabírat různé odpovědnosti a máme chuť dobít svět.
No dobře, někteří z nás možná ne hned svět, avšak je to čas, kdy se začínáme více orientovat na cíle. Najednou vidíme před sebou cíle, které chceme dosáhnout a marnivost fáze atleta se postupně ztrácí.
Fáze bojovníka je charakterizována různými trápeními v našich životech, které na nás vyplaví včasná dospělost.
Jde také o fázi, do které se lidé nejčastěji vracejí, když se v pozdějším věku "znovuobjevil".
3. Opatrovník
Když se fáze bojovníka skončí, sami sebe se ptáme: "Co jsem v životě vykonal pro druhých?"
Vaše pozornost se přesouvá z dosahování cílů na následování životů druhých lidí. Tato fáze má často souběh s rodičovstvím, protože vaše pozornost se přesouvá k zajištění lepšího života pro vaše děti a co pro to musíte udělat.
Pro mnohé lidi je však fáze opatrovníka mnohem víc než jen rodičovství. Závisí nám na tom, abychom po sobě zanechali nějakou stopu či dědictví pro lidstvo obecně.
V této fázi si člověk zhodnocuje, co už v životě dosáhl a jak jít dál - ne však ba vy sami, ale i druzí lidé kolem vás. Tato fáze je opravdu velkým krokem vpřed, dokonce i pro fázi bojovníka.
4. Vědomí a spirituální
Finální životní fází je fáze vědomí, ducha či spirituální.
V této fázi si uvědomujeme, že jsme více než jen sbírkou toho, co jsme za život nashromáždili - ať už jsou to peníze, přátelé, majetek, úspěchy nebo životní milníky.
Jsme spirituální bytosti. Uvědomíme si, že jsme dušemi na cestě životem, která nemá reálný začátek ani konec.
Spirituální fáze je charakteristická smyslem, kdy "se potřebujeme dostat ven z vlastní mysli" a soustředit se na to, co nás čeká za hranicí fyzického těla.
Filozof Lao TCU již před více než 2500 lety perfektně popsal spirituální fázi:
Dokážete udělat krok zpět ze své mysli a tím pochopit všechny věci? Porodit, krmit, starat se bez vlastnictví, jednat bez očekávání, řídit bez snahy kontrolovat?
Neboť toto je nejvyšší ctností.
Zdroj: inspireactachieve.com