Napětí mezi USA a Ruskem dosáhlo nebývalé úrovně. Nyní je situace ještě horší a nebezpečnější, než během kubánské raketové krize, píše známý bloger pod pseudonymem The Saker. Obě strany již učinily kroky k realizaci takzvaného „plánu B", který, jednoduše řečeno, zahrnuje, v nejlepším případě naprostou absenci jednání, v nejhorším – válku mezi Ruskem a Spojenými státy.
Klíčovým bodem pro pochopení ruské pozice na toto téma je skutečnost, že Rusko je stále mnohem slabší, než Spojené státy, a že tedy nechce válku. Nicméně, to neznamená, že se nepřipravuje na válku. V případě, že dojde konfliktu, se Rusko bude snažit co nejvíce ho udržet na tak nízké úrovni, jak je to možné.
V teorii, a velmi hrubě jsou možné tyto úrovně konfrontace:
- 1. Vojenská konfrontace typu berlínské krize v roce 1961. Lze argumentovat, že toto již probíhá, i když na vzdáleném divadle, v méně viditelné formě.
- 2. Jediný vojenský incident – například, co se stalo v poslední době, kdy Turecko sestřelilo ruský Su-24 a kdy se Rusko rozhodlo neodpovědět tímtéž.
- 3. Řada lokálních konfliktů, podobných těm, které jsou v současné době probíhají mezi Indií a Pákistánem.
- 4. Konflikt omezený syrským bojištěm (jako, řekněme, konflikt mezi Spojeným královstvím a Argentinou kvůli Malvínám).
- 5. Regionální nebo globální konfrontace mezi USA a Ruskem.
- 6. Plnohodnotná termonukleární válka mezi USA a Ruskem.
Když jsem kdysi studoval vojenskou strategii, a náhodou se zúčastnil řady cvičení ohledně eskalace a deeskalace konfliktů. A mohu dosvědčit, že i když je velmi snadné nabídnout scénář eskalace, jsem ještě neviděl věrohodný scénář deeskalace, poukazuje The Saker.
Hlavním důvodem, proč bychom měli očekávat, že Kreml se bude snažit vybrat asymetrickou reakci na útok Spojených států, je to, že bude útočit na extrémisty, mezi nimiž je údajně 5000 „poradců“ včetně asi 4000 Američanů. Takže, ruská hrozba je velmi jednoduchá – útočíte na nás, a my budeme útočit na americké síly v Sýrii.
Samozřejmě, že Rusko bude vášnivě popírat, že si vybralo za cíl vojenský personál USA a bude trvat na tom, že udeřilo pouze na teroristy. Ale obě strany pochopí, co se děje. Autor připomíná zprávu íránské tiskové agentury Fars, že k takovému ruskému útoku již došlo: 30 izraelských a cizích zpravodajských důstojníků bylo zabito při útoku na Aleppo ruskými řízenými střelami Kalibr.
Saker navíc upozorňuje na systémy S-300 a radarová síť v Sýrii včetně radarů ruských křižníků dává představu, že ruská situace je lepší, než u jejich amerických protějšků.
Lze tedy shrnout ruský přístup takto:
- 1. Odkládat konfrontaci tak dlouho, jak je to možné (prodlužovat a získat čas).
- 2. Snažit se udržet konfrontaci na nejnižší možné míře eskalace.
- 3. Pokud je to možné, odpovědět asymetrickou / horizontální eskalací.
- 4. Místo toho, aby „odolávali" Spojeným státům a NATO, stanovit jim cenu jejich útoku příliš vysokou.
- 5. Snažit se vyvíjet tlak na „spojence" USA s cílem vyvolat napětí uvnitř „impéria".
- 6. Pokusit se paralyzovat Spojené státy na politické úrovni, právě příliš vysoukou cenou za útok.
- 7. Snažit se postupně vytvořit podmínky na zemi (Aleppo), kvůli nimž by se stal útok USA nesmyslným.
Pro ty, kteří vyrostli a byli vychováni hollywoodskými filmy a kteří se stále dívají na televizi, by taková strategie byla zklamáním a odsouzeníhodná, míní Saker. Podle něj existují miliony stratégů na gauči, kteří se domnívají, že by protiváhu USA udělali mnohem lépe než Putin a zničili by „anglo-sionistickou říši“. Tuto moc naštěstí nemají.
Ale skutečně dobrou zprávou je, že ruská strategie funguje, konstatuje autor. Nejenže se nacisty okupovaná Ukrajina doslova rozpadá, ale Spojené státy navíc prakticky vyčerpaly své možnosti v Sýrii.
Jediným zbývajícím logickým krokem USA by bylo přijmout ruské podmínky v Sýrii, nebo odejít. Ale tady je ten problém - nejsem si jistý, zda neokonzervativci, kteří vládnou USA, Bílému domu, Kongresu a velkým médiím, jsu alespoň trochu „racionální". To je důvod, proč je Rusko opatrné - má co do činění s profesionálními, ale zcela nekompetentními ideology, kteří prostě nehrají podle nepsaných, ale jasných pravidel civilizovaných mezinárodních vztahů. To je to, co dělá současnou krizi je mnohem horší, než dokonce kubánskou raketovou krizi - jedna z velmocí je zjevně duševně nemocná, konstatuje Saker.
V závěru konstatuje, že by Američané měli Rusku naslouchat.
Autor (publikoval pod pseudonymem The Saker) je známý bloger na Západě. Narozen v Curychu (Švýcarsko). Jeho otec - Holanďan, matka - Ruska. Sloužil jako analytik ve vojenském výzkumu ve Švýcarsku a strukturách OSN. Specializuje se na studium postsovětských států. Žije na Floridě (USA).
Zdroj: rambler.com, pz.cz