Poprvé, kdy ECB oficiálně varovala před nebezpečím virtuálních měn obecně, a před tehdy skoro neznámou měnou obchodovanou v jednociferných objemech bitcoinem zvláště, to bylo v listopadu 2012, kdy zpráva zvaná „Spiknutí virtuálních měn“ varovala, že „virtuální měny by v extrémním případě, kdyby byly široce přijímány, mohly mít substituční efekt na peníze centrálních bank. Nárůst užívání virtuálních měn by mohl vést k poklesu používání „skutečných“ peněz, a tudíž snížit objem hotovosti potřebné k provádění transakcí generovaných nominálním příjmem.


V tomto ohledu by široké nahrazování peněz centrálních bank mohlo významně redukovat velikost ‚rozvah centrálních bank‘, a tudíž i jejich schopnost ovlivnit krátkodobé úrokové sazby. Centrální banky se budou potřebovat poohlédnout po svých už existujících nástrojích, aby si s touto hrozbou poradily (např. zkusit na systémy virtuálních měn uvalit požadavky na minimální rezervy).“

Je ironií, že se ECB potom sama významně odchýlila od své povídačky o substituci měny a ve skutečnosti po nedávných snahách o odstranění papírových peněz (když se teď už 500 € bankovky vůbec netisknou), neboť tato centrální banka tlačí na odklon od skutečných papírových peněz směrem k jejich elektronickým variantám.

Avšak přes noc v překvapivé připomínce toho, co Evropská centrální banka k bitcoinu a k dalším virtuálním měnám cítí, naléhala ECB na zákonodárce EU, aby zpřísnili nově navrhovaná pravidla pro digitální měny, jako je bitcoin, ze strachu že ty by jednoho dne mohly oslabit jejich vlastní kontrolu nad nabídkou peněz v eurozóně.

Jinými slovy, nejdříve šla ECB po hotovosti; a teď jde po všech virtuálních měnách, jako bitcoin.

Podle Reuters koncept předpisů Evropské komise zaměřený na boj proti terorismu vyžaduje, aby platformy výměny peněz zvýšily kontrolu nad identitou lidí, kteří mění virtuální měny za ty reálné a hlásily podezřelé transakce.