Zdá se, že se Vladimír Putin rozhodl vážně promluvit s budoucí americkou administrativou. Prezident Obama se po 8. listopadu promění v „chromou kachnu“ a všechno bude rozhodovat tým nového prezidenta. A s ním má smysl jednat. Prezident Vladimir Putin předložil Státní Dumě návrh zákona o pozastavení dohody se Spojenými státy o používání plutoniových zbraní.
Podle dohody měly Rusko a Spojené státy likvidovat plutonium, čímž se snižovala hrozba nukleární konfrontace. Amerika se však rozhodla fakticky přezkoumat dohodu, protože místo dohodnutého likvidování plutonia cestou ozařování ji provádí ukládáním. Takto zlikvidované plutonium je možné v případě potřeby, jak uvádějí experti, vrátit do života a použit pro výrobu jaderných hlavic.
Tímto způsobem Spojené státy získávají výhodu. Místo jaderného odzbrojení dvou zemí probíhá ve skutečnosti jaderné odzbrojení pouze jedné země, a to Ruska. Spojené státy navíc nepožádaly o souhlas Ruska změnit způsob likvidace plutonia, je zvýrazněno ve vysvětlení k návrhu zákona.
Zájmem však není pouze pozastavení dohody, ale i podmínky jejího obnovení, které návrh zákona obsahuje. Má smysl si je uvést:
„Platnost Dohody a protokolů k Dohodě může být obnovena… za podmínek:
- (1) snížení vojenské infrastruktury a počtu vojáků USA na území členských zemí Severoatlantické organizace (NATO), které do NATO vstoupily po 1. září 2000, na úroveň ke dni vstupu v platnost Dohody a protokolů k Dohodě;
- (2) Spojené státy americké se musí zříct nepřátelské politiky vůči Ruské federaci, což má být vyjádřeno:
- a) zrušením zákona Spojených států amerických z roku 2012 (zákon Sergeje Magnitského) a proti Rusku namířeného ustanovení zákona Spojených států z roku 2014 o podpoře svobody Ukrajiny;
- (b) zrušení všech sankcí, zavedených Spojenými státy ve vztahu k jednotlivým subjektům Ruské federace, ruských právnických a fyzických osob;
- c) jako kompenzace škod napáchané Ruské federaci v důsledku zavedení sankcí uvedených v podbodě b tohoto bodu, včetně ztrát od zavedení nucených kontra sankcí ve vztahu ke Spojeným státům americkým;
- (3) předložení Spojenými státy jasného plánu zpětné likvidace plutonia, které spadá pod platnost Dohody".
Mnozí pozorovatelé považují v návrhu zákona oznámená požadavky za přehnané a dokonce ultimativní. Spojené státy je prý nikdy nesplní, protože se domnívají, že text byl napsán vlivem emocí.
Návrh zákona však nemá emocionální, ale programový charakter. V roce 2010 podepsali ministryně zahraničí Spojených států Hillary Clintonová a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dodatkový protokol k dohodě, která měla zaručit nezvratný charakter lividace plutonia.
Jinak řečeno, právě Hillary Clintonová byla autorem a garantem této smlouvy. Dnes je bývalá ministryně zahraničí kandidátem Demokratické strany na prezidenta USA.
Není vyloučeno, že požadavky k USA zformulované v návrhu zákona jsou oslovení k té americké administrativě, která bude vytvořena v případě výhry Hillary Clintonové.
Spojené státy v posledních letech aktivně prosazují myšlenku jaderného odzbrojení. Samozřejmě, že odzbrojení je dobrá věc. Za těchto okolností, kdy Spojené státy mají před Ruskem významnou výhodu v obyčejné výzbroji, je to nevýhodné a nebezpečné pro Rusko.
Ve vysvětlivce k návrhu zákona je zdůrazněno, že pod záminkou krize na Ukrajině se zvyšuje americká vojenská přítomnost ve východní Evropě. Je vytvořeno šest nových předních řídicích center — v Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Estonsku. Úkolem těchto center je v případě potřeby poskytnutí letecké přepravy velkých vojenských kontingentů NATO do Východní Evropy. Jednotky americké armády jsou přemisťovány také do Pobaltských republik.
Jinak řečeno, USA zvyšují vojenskou aktivitu u ruských hranic. Za těchto okolností Rusko nemá žádný důvod likvidovat plutonium, navíc když ho ani Spojené státy nelikvidují, ale pouze ukládají, což znamená, že ho v případě potřeby mohou opět „oživit". Ukazuje se, že účastí v podobném programu Rusko oslabuje svůj jaderný štít a dává Spojeným státům výhodu jak v jaderných, tak i v obyčejných zbraních.
Zdá se, že se Vladimir Putin rozhodl vážně promluvit s budoucí americkou administrativou. Prezident Obama se po 8. listopadu promění v „chromou kachnu", všechno bude rozhodovat tým nového prezidenta. A s ním má smysl jednat.
Bez ohledu na to, kdo vstoupí do Bílého domu 20. ledna 2017, bude se muset nový americký prezident zamyslet na bezpečností v Evropě. A bezpečnost v Evropě je nemyslitelná bez Ruska. To znamená, že se budou muset domluvit. Takže brát v úvahu názory ruského vedení a potřebu zajištění bezpečnosti ruských hranic.
Některý kritik může říci, že požadavky na Spojené státy v návrhu zákona jsou příliš radikální. Ale ve skutečnosti nutí vrátit status quo, který existoval v Evropě na základě zakládajícího aktu NATO a Ruska. Tento důležitý dokument měl demonstrovat, že rozšiřování NATO na východ není namířeno proti Rusku, a proto přítomnost amerických vojáků v nových zemích Aliance byla omezená. Formálně to Západ dodržuje i dnes. Vždyť americké jednotky se do východní Evropy nepřesunují na stálo (což je aktem zakázáno), ale na základě rotačního principu. Ač je litera aktu dodržena, duch je narušen.
A proto pozastavení Dohody o likvidaci je nehledě na ostrost formulace pozvánka k dialogu. Je to pozvání k zamyšlení, jestli USA potřebuje novou studenou válku v Evropě.
Obamova administrativa dovedla rusko-americké vztahy do vážné krize. Nová vláda má příležitost začít s čistým listem. Když se zamyslíme, tak nakonec po velké krizi v době gruzínské války v roce 2008, to znamená v posledním roce vlády Bushe mladšího, tak už v roce 2009 ve vztazích Ruska a Západu proběhl restart.
Nový lídr v Bílém domě bude mít šanci znovu stisknout toto tlačítko.
