Švýcarsko mívalo desetiletí reputaci bankovního tajemství, což jej činilo nejvyhledávanějším mezi miliardáři shánějícími se po daňových rájích celého světa. Ale po více než 80 letech tajemství po sériích bilaterálních smluv se zeměmi celého světa včetně amerického Zákona o daňové součinnosti u zahraničních účtů (FATCA) byl průmysl soukromého bankovnictví ve Švýcarsku nucen přijmout vstup do zcela nové éry transparentnosti, která vyžaduje úplnou výměnu relevantních informací s více než stovkou zemí.
Což, jako upozorňuje Bloomberg, znamenalo ohromný boom švýcarských provozovatelů soukromých trezorů, které nepodléhají té samé transparentnosti a požadavkům na hlášení jako banky. Tyto supertajné soukromě provozované sklady pohřbené ve Švýcarských Alpách mohou v podstatě uskladnit cokoliv komukoliv, protože od nich se nevyžaduje ani, aby hlásily podezřelé aktivity švýcarskému úřadu praní peněz.
„Je to nárůst zlata,“ říká Wipfi. „Od roku 2008 je tu skutečný zájem o alternativní bankovní účty.“ Společnost se doslova topí v poptávce po nich. Swiss Data Safe „je nezávislá na bankovním systému i na dalších organizacích a zájmových skupinách,“ podle Power Pointové prezentace, kterou Wipfi ukazuje klientům. Společnost a její anonymní rivalové nejsou regulováni švýcarským regulátorem finančních služeb Finma.
Tyto společnosti ani nemusí hlásit podezřelé aktivity švýcarskému úřadu pro hlášení praní peněz. V minulosti vedla podání k této agentuře k zahájení vyšetřování korupce ve fotbalovém orgánu FIFA švýcarským generálním prokurátorem a také k vyšetřování bankovních vazeb úplatkového skandálu brazilského Petrobras.
Navíc se po amerických občanech ani podle FATCA nevyžaduje, aby nahlašovali zlato uložené mimo finančních institucí. Takže to asi není žádné překvapení, že podle švýcarského ministerstva obrany je zhruba z asi 1 000 bývalých vojenských bunkrů pořád existujících po celém Švýcarsku několik set rozprodaných soukromým osobám, které je v současnosti provozují jako soukromé sklady zlata nakřečkovaného nejbohatšími světovými miliardáři.
„Obchod se zlatem je ohromnou součástí švýcarské ekonomiky,“ říká John Cassara, bývalý americký zvláštní agent ministerstva financí a autor knihy o praní peněz.
„Vůbec mě nepřekvapuje, že ve Švýcarsku se už nevyvíjí žádné úsilí o lepší monitorování jeho zneužívání. Ti u moci nechtějí, aby se to rozbilo.“ Za první polovinu letošního roku bylo do Švýcarska dovezeno 1 357 metrických tun zlata – v hodně 40 miliard $, uvádí švýcarská celní správa, čímž má tento rok nastoupeno k největším dovozům od rekordního roku 2013.
A samozřejmě, že když skladujete zlaté pruty za miliardy dolarů, je utajování nutností. Jak Bloomberg řekl jeden anonymní operátor trezoru, jeho trezor leží přilehlý k soukromé přistávací ploše, která umožňuje rychlý přístup k jeho bývalému vojenskému bunkru pohřbenému v žulovém štítu hory hluboko ve Švýcarských Alpách.
Hluboko ve Švýcarských Alpách hned vedle staré letištní dráhy vhodné pro přistávání tryskáčů Gulfstream a Falcon je ohromný bunkr, v němž je drženo to, co by mohlo být jedním z největších úložišť zlata světa. Vstup chráněný stráží v neprůstřelné vestě jsou malé kovové dveře zasazené do štítu žulové hory na konci úzkého pruhu země. Za dvěma dalšími dveřmi je usazen 3,5 tunový kovový portál, který se otevře pouze po zadání kódu a provede se skenování duhovky a rozpoznání tváře. Uvnitř leží bludiště tunelů kdysi využívaných švýcarskými zbrojenými silami.
Vlastník tohoto zlatého trezoru chce zůstat v anonymitě ze strachu, aby neohrozil bezpečnost a má dokonce obavy prozradit i jméno své společnosti, že by to zloděje mohlo navést k němu. Okamžitě zamítá otázky, jak pečlivě prověřuje své klienty, ale říká, že mnozí, kteří za ním přijdou, aby jim zajistil útočiště pro svá aktiva, v jeho pátracích testech neprojdou. „Na každého klienta, kterého vezmeme, jednoho nebo dva odmítneme,“ říká. „Nechceme mít problémy.“
Miliardářští daňoví únikáři: 1; Mezinárodní finančáky: 0.
Zdroj: zerohedge.com