Představa sociálního a finančního “kolapsu” přichází s neuvěřitelnou škálou hypotetických důsledků počínaje odporem veřejnosti a stanným právem až po naprostý rozpad infrastruktur a úpadek lidstva až na tlupy bezduchých ruce ohryzávajících lidožroutů. Ve věku nirvány u televize a přetížení filmy jsme přišli na to, že kolektivní podvědomí naší kultury nyní definuje, co je to vlastně ten kolaps jen na základě těch nejzazších extrémů. Když je neloví mačetu třímající lupiči nebo hákovým křížem vyzdobené těžké boty, tak průměrný americký trouba nepočítá s tím, že by země byla moc v nebezpečí. Hollywoodské fantazie nás už zaslepily proti vnímání hmatatelných krizí na našem prahu.

Skutečností však je, že kolaps není jednotlivá událost, nýbrž proces. Je to symfonie zkázy složená ze sérií chmurných melodií s exponenciálně sílícím krescendem. I kdyby poslední čtyři roky od zhroucení bubliny z deriváty neprokázaly nic jiného, tak určitě to, že katastrofa má schopnost vléct národ pomaličku jako řeka táhnoucí se melasy, místo aby jej smetla jako tsunami. To nám říká, že téměř každý zaznamenaný kolaps moderních společností v uplynulém století předcházely předcházející spouštějící události; což byl moment, v němž se matematická jistota zhroucení už vyjasnila, ač psychologicky zůstala ta jistota zastřená.

V roce 2012 pořád očekáváme spouštěcí událost, kterou – jak věřím – bude oznámení další záplavy nově vytisknutými penězi QE3 (či nějaký neomezený stimulační program, ať už se bude jmenovat jakkoliv) a konečné sesazení dolaru. Počátkem tohoto roku jsem poukázal, že se pravděpodobně takového oznámení dočkáme, než rok 2012 skončí, a bude to vypadat, že ty soukromé Federální rezervy si to šinou ve svém kurzu.

Minulý měsíc Fed oznámil, že formuluje plán na „rozšíření své nástrojové sady“. K tomu patří otevřeně přiznaná možnost třetího kola kvantitativního ulehčován (tisk peněz), co by začala počátkem září.

Tenhle časový rozvrh vypadá, že je v perfektním souběhu se zhroucením EU, které by rovněž mohlo vstoupit do klimaxu v září. V tomto měsíci se tvůrci politik EU vrátí z letní dovolené. Německé soudy vynesou rozhodnutí, které ukončí jakoukoliv šanci na to, že by tato země mohla podpořit záchranný fond eurozóny. Holanďané, kteří jsou proti vykupování, budou zrovna hlasovat ve volbách. Řekové budou zkoušet znovu si vyjednat svou finanční pupeční šňůru. A ECB bude muset zvážit, co s nadcházejícím chaosem ve Španělsku a Itálii:

Co se týče schopnosti Fedu způsobit zotavení z probíhající fiskální situace, si hned tady ujasněme jednu věc; Fed nemá ŽÁDNOU SADU NÁŘADÍ. Je mi líto, ale centrální banky mají jen dvě možnosti, když zkouší zasáhnout do pohybů ekonomiky: Mohou snížit úrokové sazby na nulu a mohou tisknout-tisknout-tisknout. A to je to. Měli jsme tu TARP, četné záchranné výkupy z dluhů, tisky peněz ve vlnách QE1 a QE2, Operaci Twist a úrokové sazby se drží u nuly už roky! Tato tzv. řešení nám visí na krku jak balvany a stejně nebylo od roku 2008 dosaženo absolutně ničeho.

Reálná míra nezaměstnanosti se pořád drží přes 20%. Krize s nemovitostmi se valí dál jak utržený přívěs. Evropa je na pokraji rozsypání (i přes ty biliony dolarů, které američtí daňoví poplatníci šoupli bankám EU). Národní dluh nadále roste tempem daleko vyšším než Obamova administrativa a ekonomové mainstreamu (kteří měli být už dávno vyhozeni) v roce 2010 předpověděli. Neexistuje žádný tajný magický trik v rukávu šéfa Fedu Bena Bernankeho. I kdyby Fed opravdu chtěl zachránit náš finanční systém a naši měnu (což nechce), neexistuje nic, co mohou udělat kromě toho, že ji mohou i zhoršit. Centrální banky jsou možná těmi nejzbytečnějšími institucemi, co byly kdy vymyšleny, pokud ovšem jejich skutečným účelem není podlomit finanční zdraví země a přetáhnout si od ní její ekonomickou suverenitu…

Přichází smrt dolaru.

MMF neustále volá po skoncování s dolarem jako se světovou rezervní měnou a po jeho nahrazení SDR (Speciálními právy čerpání):

Nový francouzský prezident Francois Hollande už doporučil zavržení dolaru jako tahouna rezerv a prohloubil vztahy mezi Francií a zeměmi BRIC.

Čína požaduje skoncovat s nadřazeností dolaru už roky:

Dělá to i Rusko.

A to samé i OSN…

Není to tak, jako by bylo těžkým tajemstvím, že dolar má mezi svými cíli na odstřel skoro každý. Až donedávna mohli alternativní ekonomové pouze poukazovat na roztroušené doklady o tom, že tyhle nálady jsou jen produktem nekalého spolčení mezi světovými centrálními bankami a elementy v různých vládách. Naznačovali při tom, že Čína, Rusko, OSN a MMF a Federální rezervy pracují v tandemu, aby dolar znehodnotily a nahradily globální měnou, což vždy vyvolalo aspoň pár posměšků a všudypřítomné, vždy uplatňované obvinění z „konspiračních teorií“. Ovšem časy se mění …

S odhalením skandálu Libor teď máme definitivní důkaz a dokonce i otevřené přiznání od mezinárodních bank, Federálních rezerv a ministerstva financí, co přiznávají, že skutečný dluhový problém hlavních institucí před obecnou veřejností úmyslně skrýval tandem nesčetných agentur s nesčetnými zeměmi za plného vědomí četných vlád. Nejpodstatnějším a nejvíce šokujícím prvkem skandálu Libor je to, že bez jakéhokoliv stínu pochyb ukazuje, že není zapotřebí konspirace, která by provázala korporátní svět s politickým světem do jediné děsivé příšery.

To nekalé spřažení je teď už tak ostentativně nestydaté, že centrální banky po celé planetě teď institucionalizují politické iniciativy jednu s druhou každou hodinu.

Před lety jsem napsal článek o nejdůležitějších příznacích, které je třeba sledovat, když máme co dělat se stavem rozbíhajícího se kolapsu. Jedním z těch příznaků byl příchod otevřeně přiznané korupce na straně bank. Když začnou být zločinci ohledně svých lumpáren naprosto otevření a nonšalantní, je tomu obvykle tak, protože už nemají strach z hrozby spravedlnosti či odvety. A to je přesně ta atmosféra ve které v roce 2012 jsme. Ale co by mohlo činit ty bankstery tak sebejistými, že jsou ochotni se svým vydřidušstvím předvádět světu? Mohu mít jen tušení, že na horizontu je nějaká událost. Taková, že bude natolik ohromující, že ti šejdíři věří, že na ně úplně zapomeneme.

Podívám-li se na to z jiné perspektivy; kdybych byl globalistická svině natěšená na podvrácení dolaru jako světové rezervní měny a na jeho nahrazení centralizovaným standardem, přičemž by se USA během tohoto procesu měly propadnout do žumpy třetího světa, tak bych nejspíš vytáhl ten špunt už brzy. Tady je pár důvodů proč:

 

Krize vyvolaná suchem poskytne inflační krytí

To sucho, které postihlo polovinu zemědělských středisek v USA a které rovněž postihlo ruskou výrobu je perfektním krytím i pro znehodnocení dolaru. Plná podoba úrody a výnosů se ukáže teď na podzim a podle čísel od mainstreamu jsou to chmurná čísla. Možná, že budou, možná, že nebudou, ale pravděpodobnost inflace cen potravin po celé planetě je vysoká. Když Fed oznámi QE3 a uvede do chodu propad dolaru, vyvolá to poskočení cen komodit, zvláště zrnin a dalších potravin, což lze snadno svést na sucho, místo na podlomení zelených bankovek. Přinejmenším prozatím.

 

Syrské a iránské jeviště

Pokud OSN ze Sýrie stáhnou pozorovatele, očekávejte, že je na cestě útok – buď od USA nebo od Izraele – nebo od obou. Čekejte, že Rusové z toho budou dost nešťastní. Čekejte, že Čína bude reagovat finanční válkou. Čekejte, že Irán naplní svůj pakt o vzájemné obraně se Sýrií a přijde jí na pomoc. Čekejte tvrdou katastrofu. Varoval jsem před Sýrií jako před katalyzátorem globální krize už nějakou dobu. A to dávno před tím, než kdokoliv slyšel to jméno „Assád“:

Pokaždé, když zahlédnu média hlavního proudu, ať už je to MSNBC, CNN či FOX, všechna dští tu samou rétoriku: USA měly vpadnout do Sýrie už před měsíci. Mohlo by to vypadat, že Americký lid je psychologicky připravován na novou válku, ale ve skutečnosti, je připravován na odvrácení pozornosti od bankovního sektoru jako od tahouna ekonomické kalamity, která se chystá rozvinout.

 

Evropská houpačka destrukce

S tím, jak se ten binec v EU bude jen zhoršovat, zkouší ECB pracovat v rozporu s pravidly své vlastní charty, která zakazuje kapitálové injekce přímo vládám. To je ta poslední zbraň boje proti finanční stupiditě členských zemí EU? Evropské stimuly! Je to pravda, lidi, USA nejsou jedinou zemí, která letos znásilní svou měnu! Buďte si jisti, že vás dožene euro-verze kvantitativního ulehčování QE – tedy tisk eur.

Věřím, že se už ukáže ta spiklenecká shoda centrálních bank, když Federální rezervy a ECB oznámí nová stimulační opatření ve velice těsném závěsu, pokud ne v tandemu. Pokračující znehodnocování Eura pomůže skrýt účinek pádu dolaru, jelikož tyto dvě měny jako na houpačce jedna stoupá a druhá klesá, což umožní zabrzdění reakce veřejnosti i investičních trhů. Investoři hledající měnu jako bezpečné útočiště se budou zmateně hroutit.

 

Akcie jsou připraveny na nájezd

Nakonec je velice pravděpodobné, že Fed počká, až se trhy potopí s příchodem stagnující poptávky po zboží a surovinách ve všech hlavních ekonomikách, stejně jako dojde k poklesu ve výrobních odvětvích. Jak už jsem v minulosti řekl, Fed chce, abychom o QE3 prosili. Jediným důvodem, proč k tomuto poklesu ještě nedošlo je ten, že investoři pořád prahnou po nových stimulech a čekají, že je tyto brzy zahrnou bohatstvím. Tak abych to položil do té správné perspektivy, Dow je teď nad 13 000 body, protože investoři si už ocenili balíček tisku peněz QE, a to nejen v USA, ale i v EU. Když ho rychle nedostanou, stáhnou se a akcie se propadnou. Závisláctví trhů na nadekretovaných injekcích je teď už tak všudypřítomné, že si nedovedu představit, jak by reagovaly, kdyby je od téhle pípy někdo odříznul. Asi by to vyvolalo fiskální krvavou lázeň.

 

Jak bude ten kolaps opravdu vypadat?

Čekám, že ta událost bude určitým způsobem úchvatná, ale v jiných ohledech plíživá a podvratná. Spouštěče možná budou zapnuty a zažehnou to, ale reakce obyvatelstva bude opožděná, nejistá a zatížená falešnými domněnkami. V našich základech vzniknou trhliny, ale celý rozsah hrozby, kterou to s sebou nese, může vyplouvat na povrch několik dalších let, než bude zřejmý. Ač veřejnost bude nadále fixována k nějakým scénářům nočních můr ze Šíleného Maxe, bude jim skutečný kolaps probíhat přímo před nosem ve formě 25% až 50% nárůstu cen potravin a paliv, omezené dosažitelnosti pracovního zařazení, s penzemi sežranými zbídačujícími „úsporami“, s potravními řetězci skrytými za stravenkami, dokud vláda nakonec nekapituluje a nevycouvá z mandatorních programů atd. Ten čas bude prožíván jen jako mírně temnější verze dneška a nikoliv to melodrama z kina, co bychom měli předjímat. Ty nejhorší časy, které jsme často nacházeli v knihách o historii zvýrazněné, přicházely po rocích téměř stejných vývojových odklonů a obvykle je vstup do tohohle daleko hůře podchytitelný než jeho závěr …

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: alt-market.com

]]>