Institut výzkumu vesmíru Ruské akademie věd vydal série fotografií, pořízených sondou Veněra, které údajně ukazují doklady o živých organismech na Venuši, tj. na jednom z míst nejnehostinnějších pro člověka ve sluneční soustavě. Venuše je druhá planeta od slunce a je ve sluneční soustavě nejpodobnější Zemi, co se týče velikosti a struktury. Co se týče povrchu, je to ale něco úplně jiného než Země.

Je to nejžhavější planeta sluneční soustavy, hlavně kvůli atmosféře, která je z 97 procent z oxidu uhličitého, tj. teplo zachycujícího skleníkového plynu.

Na Venuši je stálá teplota 480 stupňů Celsia, což je teplota, která stačící na tavení olova, a je ještě vyšší než na planetě nejbližší ke Slunci, na Merkuru.

Podle ruského vědce Leonida Ksanfomalitiho vidíme na tomto obrázku pořízeném ruskou sondou, která na Venuši přistála v roce 1982, formu života podobnou škorpiónovi.

Podle vysvětlení Leonida Ksanfomalitiho, doktora fyzikálních a matematických věd na Institutu kosmického výzkumu odhalují tyto obrázky pořízené před 30 lety pohyb extrémně podivných objektů po povrchu Venuše.

NASA rychle přišla s vyvrácením tohoto objevu. Jak bylo vysvětleno ty ‚disky‘, co byly spatřeny při pohybu po povrchu, jsou kryty objektivů a ‚stvoření podobné škorpiónovi‘, jak navrhuje Ksanfomaliti, je ve skutečnosti ‚šum‘ v obrázku z kopírování, který na původním obrázku přítomen není.

Ksanfomaliti ale věří, že ty obrázky tvora podobného škorpionovi, disku a ‚černé destičky‘ se viditelně před palubní kamerou Veněry 13 hýbou.

Podle zpráv ruské tiskové agentury Ksanfomaliti v článku v ruském žurnálu Výzkum Sluneční soustavy vysvětloval: ‚Objeví se, mění se a zmizí. Co kdybychom zapomněli na současné teorie o tom, že na Venuši život neexistuje, a pojďme směle uvažovat, že ty morfologické vlastnosti objektů nám umožňují říci, že jsou živé,‘ dodal.

Ale americké protějšky s Ksanfomatilim zjevně rozhodně nesouhlasí. Ted Stryk, který je u NASA foto-analytikem, říká, že daleko pravděpodobnější je, že disk, o kterém Ksanfomaliti mluví, by mohl pocházet z té kosmické lodi.

‚Veněra 13 měla dvě kamery, jednu vepředu a druhou vzadu. Jeden obrázek ukazuje kryt objektivu přední kamery a druhý ukazuje kryt objektivu zadní kamery, a není to žádný z krytů kamer, co by se hýbal,‘ uvádí v komentáři na Malé záhady života.

NASA říká, že na dnešní Venuši by nic nemohlo přežít. Vědci však nevylučují, že kdysi ve vzdálené minulosti mohla Venuše udržet život, v dobách, kdy ta planeta měla obrovité oceány a dost možná život, než ‚skleníkový efekt‘ způsobil teploty, které dnes na planetě život vylučují.

‚Současné teorie naznačují, že Venuše a Země asi začaly stejně. Na Venuši mohla být spousta vody a na Zemi mohla být spousta oxidu uhličitého,‘ uvedl v článku publikovaném v roce 2004 v Astrobiologii profesor Anderw Ingersoll z Caltech.

Obrázky povrchu Venuše pořízené v roce 1982 sestupovým modulem sovětské Veněra-13

Problém s vědci a učenci ve výzkumu mimozemského života spočívá v tom, že lidstvo věří, že život existující jinde v sluneční soustavě nebo ve vesmíru a na planetách by měl mít podobné klima a podmínky jako ty na Zemi.

Co když někde jinde, třebas na Venuši, existují živé bytosti, které ten spalující žár potřebují k přežití, a jsou něco, co může dýchat oxid uhličitý a nemůže přežít s vodou a kyslíkem. Abychom mohli mimozemský život hledat adekvátněji, potřebujeme pro mimozemský život změnit životní podmínky a vzorce.

Zdroj: ancient-code.com