V roce 1885 s mnoha fanfárami stanovilo Africe Obecné ustanovení Berlínské konference její rozparcelování, od nějž je kontinent, původně pospojovaný jen volnými agregacemi různých kmenů, rozdělen do těch samých zemí, které v současnosti tvoří tento jižní kontinent, z vůle dominantních supervelmocí, z nichž všechny byly v těch dnech evropské. Afrika byla následně vyrabovaná, vyplundrovaná a na mnoha místech ponechána smrti. Ovšem ze skutečnosti, že se úvěrovému systému spočívajícímu na petrodolarech nikdy nepovedlo ji uchvátit, jen vykrystalizovalo zklamání „rozvinutého světa“ z Afriky, ať si různí ti osvícení, humanističtí zpěváci, spisovatelé, básníci, vizionáři aj. kecají, co chtějí. A tak ten kontinent strádal. Dokud ale potichu nedošlo k tomu, čemu jsme dali přezdívku „Pekingská konference“, a k čemu byl přizván jedině Goldman Sachs, který potichu, zato však agresivně, v Africe expanduje.

Jak ukazuje mapa níže ze Stratforu od roku 2010, kdy Čína určila 100 miliard dolarů k rozvoji komerčních projektů v Africe, se teď ten kontinent de facto stal čínským teritoriem. Ovšem tam, kde dojde k výdajům do infrastruktury, tak za tím následují strategické státní investice a další cesty k modernizaci, dokud se Afrika postupně nestane ničím jiným než Pekingem anektovaným územím po okraj naplněným kriticky důležitými surovinami, zdroji a zbožím. Tak zatímco „rozvinutý svět“ pořád popíral fakt, že je už úplně zlomený, takže má na investice do expanze přesně nulový peněžní obnos, Čína si potichoučku přebírá svět. A to doslova.

Více ze Stratforu:

Koncem července hostil Peking 5. Fórum čínsko-africké spolupráce, během něhož Čína určila na příští tři roky pro africké země až 20 miliard dolarů. Čína od roku 2010 v Africe navrhla či zahájila komerční projekty za asi 101 miliard dolarů, některé z nich se ještě vyjednávají, zatímco jiné už probíhají. Dohromady smlouvy na stavby a do přírodních zdrojů celkem obnáší přibližně 90 miliard dolarů čili asi 90 procent čínských komerčních aktivit v Africe od roku 2010. Tato čísla by mohla být ještě vyšší kvůli dodatečným 7,5 miliardám v nespecifikovaných závazcích pro Jižní Afriku a Zambii, které jsou pravděpodobně určeny k těžebním projektům. Ze zbývajících 3 miliard dolarů čínských komerčních závazků pro Afriku se 2,1 miliardy dolarů použije na projekty do místních výrob. Zatímco Čína navrhla 750 milionů dolarů do zemědělství a na pomoc s obecným rozvojem a asi 50 milionů dolarů na podporu rozvoje malých a středně velkých podniků, navíc k před tím už zmíněným projektům, tak je kritizována za vykořisťovatelskou povahu svých vztahů s mnoha africkými zeměmi, stejně jako za mizernou kvalitu některých ze svých stavebních prací. Ovšem, jelikož mnohé africké země trpí nedostatkem domácích inženýrských kapacit pro konstrukci těchto rozsáhlých projektů i nedostatkem kapitálu, k jejich podniknutí, tak africké země s jen omezenými zdroji tyto čínské investice nadšeně vítají. Tyto zahraniční investiční projekty jsou rovněž pro Peking požehnáním, jelikož Čína potřebuje africké zdroje k udržení své domácí ekonomiky a tyto projekty v Africe poskytují umístění i pro přebytečnou čínskou pracovní sílu.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: zerohedge.com

]]>