Upřímné a téměř až úpěnlivé úsílí Ruska ochránit Syrii před chaosem a Evropu před další masovou vlnou valící se odtud k jejím břehům, kombinované se stejně velkým úsílím vyhnout se přitom konfliktu s Washingtonem a jeho vazaly, skončilo úmyslným americkým zbombardováním známých pozic syrské armády. Tím též skončila dohoda o zastavení palby, do které Rusko vkládalo tolik nadějí. V reakci na tuto situaci přesvědčila americká vyslankyně v OSN Samantha Powersová, že Washington dokáže lhát , až mu z hrdla páchne, pojal-li už jednou plán rozvrátit Sýrii zrovna tak, jak už rozvrátil Irák a Libyi.


Washington, a jen on sám, je odpovědný za válku v Sýrii. Když totiž britský parlament a ruská vláda zablokovaly Obamou zamýšlenou invazi do Sýrie, vyzbrojili, zafinancovali a najali Američané džihádistické žoldáky a vyslali je do Sýrie, aby zde, coby syrští povstalci, bojující za nastolení demokracie v zemi, Sýrii anektovali a zákonnou vládu z ní vypudili.

Samantha Powersová obrátila ovšem historii vzhůru nohama – a z války v Sýrii obvinila Rusko. A to za to, že ruská vláda vyslyšela žádost syrské vlády o pomoc v jejím boji proti Islamskému státu (IS) – tedy těm džihádistům, které Washington do Sýrie vyslal. Takže podle Samanthy: kdyby Rusko na pomoc Sýrii nepřispěchalo, Washington společně s IS by už dávno Sýrii zardousily, a válka by tam už dnes tedy nebyla.

Ruský vyslanec v OSN Čurkin v reakci na její projev prohlásil, že za 40 let své diplomatické činnosti tak ostudné, lživé a cynické vystoupení, jaké Powersová předvedla, neslyšel, a naznačil, že takovéto znásilňování faktů ho zbavuje naděje, že by se syrský konflikt dal cestou diplomacie vůbec ještě kdy vyřešit.

Jestliže ruská vláda skutečně – a konečně – pochopila, že Washington je skálopevně rozhodnut diplomacii obejít a za každou myslitelnou cenu nastolit v Sýrii chaos, trvalo jí to až nadměrně dlouho. Pochopitelně, ruská vláda se takovémuto neradostnému závěru dlouho bránila, protože jakmile odložíte diplomacii, nepřichází nic jiného, než konfrontace síly proti síle. V kontextu dneška pak thermonukleární válka a konec života na Zemi.

Což je i důvod, pro který se ruská vláda znovu a znovu obracela na Washington s nabídkou spolupráce namísto konfliktu.

Washington však konflikt chce, a Samatha to vyhlásila tak jasně, že to při vší snaze nelze pochopit jinak. A také tak jasně, že ruská vláda už nemůže dále předstírat, že to neslyší. Takže se nabízí otázka: Co teď Rusko a Čína učiní?