Ač až dosud svými verbálními úlety vyhlášený „vulgární“ filipínský prezident Rodrigo Duterte, který minulý týden nazval prezidenta Obamu „zkurvysynem“, převážně štěkal, ale nekousal, tak včera se něco změnilo. V náhlém odvratu od dlouhodobého vojenského spoléhání své země na USA Duterte řekl, že Filipíny budou prosazovat „nezávislou“ zahraniční a vojenskou politiku stranící se amerických zájmů v regionu a nařídil svému ministru obrany, aby k boji s pašeráky drog a s povstalci sháněl zbraně od dodavatelů v Číně a v Rusku.
V dalším dramatickém posuvu si WSJ všímá, že prezident v úterý rovněž řekl, že Filipíny skončí s hlídkováním v Jihočínském moři spolu s US Navy, aby nerozčilovaly Peking. Řekl, že národní ozbrojené síly se zaměří na boj s drogami a s terorismem, což představuje ohromné diplomatické vítězství Pekingu a symbolickou ztrátu USA a jejich podpory nečínským teritoriálním nárokům v Jihočínském moři.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte v pilotní kombinéze v úterý gestikuluje s šéfem obrany Delfinem Lorenzanou.
Filipíny měly s USA úzké vztahy po desítky let, naposledy posílily svou vojenskou spolupráci paktem z roku 2014. Jak Washington, tak Manila posilovaly svou alianci, aby vzdorovaly Číně, jejíž čím dál asertivnější akce na podporu svým námořních nároků v regionu rozdmýchaly napětí. Ale pan Duterte od nástupu k moci 30. června naznačoval, že chce Filipíny od USA distancovat, což je postoj, který hrozí, že pozmění prekérní strategickou rovnováhu sil v Asijsko-pacifickém regionu, zvláště co se týče zájmů USA. Jak jsme už předtím hlásili, Duterte ve svém počátečním posuvu proti USA v pondělí řekl, že chce, aby americké ozbrojené síly opustily Mindanao, které je domovem strategické základny hostící americké síly.
Prohlášení pana Duterteho z tohoto týdne byla poslední v celém řetězci událostí táhnoucích se od jeho nástupu k moci, které jeho diváky vždy buď potěšily, překvapily, nebo vyděsily. Jeho tzv. válka s drogami a zločinem si už podle policie vyžádala 2 956 životů a jeho občas drsná prohlášení už urazila cíle ve škále od papeže a šéfa Spojených národů až po prezidenta USA Baracka Obamu.
Byly to však jeho náhlé výpady proti Obamovi, které vyprovokovaly největší překvapení, rozhořčení, pobouření, ale i obdiv. Duterte pokračoval ve své otevřené kritice americké bezpečnostní politiky, když ve svém televizním projevu v úterý před vojenskými důstojníky v Manile řekl, že v jeho zemi nadchází ‚posuv paradigmatu‘ jednání se spojenci. „My přitom nerušíme své aliance – vojenské aliance. Budeme však určitě zastávat nezávislé postoje a nezávislou zahraniční politiku,“ řekl Duterte.
Prvním krokem pro Filipíny bude odhlásit se z USA vedených hlídek v Jihočínském moři, protože tato země „nechce mít potíže,“ řekl prezident, když oznamoval, že jeho námořnictvo „se nepřidá k žádné z expedic hlídkujících v těchto mořích, protože nechci, aby naše země byla zatahována do nepřátelských činností.“
Ve druhém kroku Duterte nadhodil, že končí s filipínským spoléháním se na výzbroj z USA s alespoň částečným posuvem k opatřování zbraní od Ruska a Číny. Duterte řekl, že tyto dvě země souhlasily, že Filipínám dají 25 letý měkký úvěr k nákupům vojenské techniky.
Asi 75% filipínských dovozů zbraní od 50. let podle Stockholmského Mezinárodního institutu výzkumu míru pocházelo z USA. Rusko s Čínou od těch časů byly mimo hru. S tím, jak prezident oznámil definitivní posun v obranné politice, tak řekl, že by chtěl kupovat zbraně tam, „kde jsou levné a kde s nimi nejsou spojeny nějaké strunky, za které pak někdo tahá odjinud, a kde je to transparentní.“
„Spokojme se s vrtulovými letadly, ale s takovými, která půjdou rozsáhle využívat proti povstalcům,“ dodal Duterte. „Nepotřebuji tryskáče jako F-16, ty nám nejsou k užitku, my nemáme v úmyslu bojovat s žádnou zemí.“
Duterteho mluvčí v očekávání toho, co by mohla být rozhněvaná odpověď Bílého domu, řekl, že Filipíny budou pokračovat v dodržování takových dohod s USA, jako Dohoda o zvýšené obranné spolupráci (EDCA) a v dohodě o návštěvních silách (VFA). „Neobracíme se zády k nikomu. Prostě jen nabíráme nezávislý kurz,“ řekl tento mluvčí. My však pochybujeme, že to Obamu nebo jeho nástupce uklidní.
Ministr zahraničí této země Perfecto Yasay rovněž objasnil Duterteho poselství americkým vojskům, když řekl: „Neexistuje vůbec žádný posuv naší politiky, co se týče našich blízkých přátel Američanů.“
Přirozeně, že USA odpověděly tím nejvíce neutrálním možným způsobem. Mluvčí ministerstva zahraničí John Kirby řekl, že Washington je obeznámen s Duterteho komentáři, ale „neví o žádné oficiální komunikaci s filipínskou vládou, která by se toho týkala a usilovala o takovýto výsledek.“ Uvidíme tedy brzy.
Mezitím mluvčí Pentagonu fregatní kapitán Gary Ross řekl, že vztahy mezi USA a Filipínami byly „úhelným kamenem stability po více než 70 let. Budeme pokračovat v úzkých konzultacích s našimi filipínskými partnery, abychom svou pomoc vhodně střihli na míru jakémukoliv přístupu, jaký nová administrativa přijme,“ řekl Ross.
Čili Ross může také konzultovat i s filipínskými novými strategickými partnery: s Ruskem a s Čínou; to se mu ale asi moc líbit nebude.
Zdroj: zerohedge.com