Ač až dosud svými verbálními úlety vyhlášený „vulgární“ filipínský prezident Rodrigo Duterte, který minulý týden nazval prezidenta Obamu „zkurvysynem“, převážně štěkal, ale nekousal, tak včera se něco změnilo. V náhlém odvratu od dlouhodobého vojenského spoléhání své země na USA Duterte řekl, že Filipíny budou prosazovat „nezávislou“ zahraniční a vojenskou politiku stranící se amerických zájmů v regionu a nařídil svému ministru obrany, aby k boji s pašeráky drog a s povstalci sháněl zbraně od dodavatelů v Číně a v Rusku.


V dalším dramatickém posuvu si WSJ všímá, že prezident v úterý rovněž řekl, že Filipíny skončí s hlídkováním v Jihočínském moři spolu s US Navy, aby nerozčilovaly Peking. Řekl, že národní ozbrojené síly se zaměří na boj s drogami a s terorismem, což představuje ohromné diplomatické vítězství Pekingu a symbolickou ztrátu USA a jejich podpory nečínským teritoriálním nárokům v Jihočínském moři.

Filipínský prezident Rodrigo Duterte v pilotní kombinéze v úterý gestikuluje s šéfem obrany Delfinem Lorenzanou.

Filipíny měly s USA úzké vztahy po desítky let, naposledy posílily svou vojenskou spolupráci paktem z roku 2014. Jak Washington, tak Manila posilovaly svou alianci, aby vzdorovaly Číně, jejíž čím dál asertivnější akce na podporu svým námořních nároků v regionu rozdmýchaly napětí. Ale pan Duterte od nástupu k moci 30. června naznačoval, že chce Filipíny od USA distancovat, což je postoj, který hrozí, že pozmění prekérní strategickou rovnováhu sil v Asijsko-pacifickém regionu, zvláště co se týče zájmů USA. Jak jsme už předtím hlásili, Duterte ve svém počátečním posuvu proti USA v pondělí řekl, že chce, aby americké ozbrojené síly opustily Mindanao, které je domovem strategické základny hostící americké síly.

Prohlášení pana Duterteho z tohoto týdne byla poslední v celém řetězci událostí táhnoucích se od jeho nástupu k moci, které jeho diváky vždy buď potěšily, překvapily, nebo vyděsily. Jeho tzv. válka s drogami a zločinem si už podle policie vyžádala 2 956 životů a jeho občas drsná prohlášení už urazila cíle ve škále od papeže a šéfa Spojených národů až po prezidenta USA Baracka Obamu.

Byly to však jeho náhlé výpady proti Obamovi, které vyprovokovaly největší překvapení, rozhořčení, pobouření, ale i obdiv. Duterte pokračoval ve své otevřené kritice americké bezpečnostní politiky, když ve svém televizním projevu v úterý před vojenskými důstojníky v Manile řekl, že v jeho zemi nadchází ‚posuv paradigmatu‘ jednání se spojenci. „My přitom nerušíme své aliance – vojenské aliance. Budeme však určitě zastávat nezávislé postoje a nezávislou zahraniční politiku,“ řekl Duterte.