V Německu už zase vybuchují salvy v další bitvě mezi německým ministrem financí Wolfgangem Schaeublem a Evropskou centrální bankou ECB. Schaueble zavrhl návrh šéfa ECB Maria Draghiho z tohoto týdne, že Německo by mělo využít svého fiskálního manévrovacího prostoru ke snížení svého exportního přebytku. Reuters hlásí, že Schaeuble z Německa z toho německého exportního přebytku obviňuje ECB.
Reuters hlásí, že Schaeuble z Německa z toho německého exportního přebytku obviňuje ECB.
Německo nemá žádné plánky na snižování svého exportního přebytku, řekl v pátek ministr financí Wolfgang Schauble, jelikož Evropská centrální banka (ECB) nezměnila svou monetární politiku, která vedla ke slabšímu euru, což následně posílilo německé exporty.
„Už předtím, než se Evropská centrální banka rozhodla pro svou neobvyklou monetární politiku, která vedla k značnému propadu směnného kurzu eura, jsem řekl, že my německý exportní přebytek značně zvýšíme,“ řekl Schauble reportérům.
„Kdyby přebytek eurozóny jako celku vyrostla o celkem 3,6 procenta, tak by se nikdo nemohl divit, kdyby německý export vyrostl také, když ne o 3,6 procenta, tak aspoň o 2 procenta,“ řekl před schůzkou evropských ministrů financí.
Když byl Schaueble tázán, zda má nějaký plán na snížení německého exportního přebytku, tak řekl: „Ještě jsem neslyšel, že by ECB měnila svou monetární politiku.“
V Mnichově sídlící ekonomický institut Ifo uvedl, že německý přebytek na běžném účtu letos nejspíš prorazí nový rekord 278 miliard euro (313,28 miliard $), čímž opět překoná i ten čínský a bude tak největší na světě.
Rozhodné NE
To vnímám jako rozhodné „ne“ na Draghiho návrh, že Německo by měla snížit svůj exportní přebytek.
Cíl 2
Žádná diskuse o problémech eurozóny by nebyla úplná bez diskuse o Cíli 2, tj. o zrůdnosti spáchané zakladateli eurozóny a o jednom z kazů eura, které z něj činí zmetek.
Cíl 2 znamená Trans-evropský systém automatického vypořádání hrubých plateb v reálném čase. V něm se odráží kapitálové odtoky od „Středomořského klubu“ zemí Jižní Evropy (Řecka, Španělska a Itálie) do bank v Evropě Severní.
Pater Tenebrarum v blogu Acting Man pro pochopení tohoto uvádí snadný příklad: „Španělsko importuje německé zboží, ale oproti tomu není v Německu kteroukoliv soukromou stranou žádáno žádné španělské zboží nebo kapitál. Jediné, co se ‚získá‘ jsou dluhopisy vydané španělskou komerční bankou Španělské centrální bance na oplátku za financování této platby.“
Monetární politika může sice pomoci s vyrovnáváním vnějších účtů, ale nemůže vyrovnat vnitřní účty Cíle 2. V brzké době poskytnu aktualizovaná čísla o ohromném a nadále rostoucím odtoku kapitálu, který to přináší.
Proč se Eurozóna zničí
Německo tak či onak stejně zaplatí za ty ohromné nerovnováhy účtů mezi věřiteli a dlužníky mezi zeměmi Eurozóny.
Nakonec si Španělsko, Řecko nebo Itálie uvědomí, že je pro ně nemožné to, co dluží, splatit.
Jakmile k tomuto uvědomění dojde, tak nějaká země vyhlásí platební neschopnost na své v eurech denominované závazky. Beppe Grillo z hnutí Pěti hvězd v Itálii už tuto myšlenku má ve hře.
V tomto okamžiku existují jen tři možné cesty.
Tři alternativní cesty
- 1. Německo a věřitelské národy odpustí dostatek dluhů, aby Evropa mohla zase růst.
- 2. Trvale vysoká nezaměstnanost a pomalý růst ve Španělsku, Řecku a v Itálii se stagnací ve zbytku Evropy.
- 3. Zhroucení eurozóny.
Německo č. 1 nedovolí. Je nerealistické očekávat, že č. 2 vydrží trvale. Jediné otevřené dveře zůstávají pro č. 3.
Pro Německo by bylo nejlepším krokem opustit eurozónu. Německo je v nejlepší kondici, aby důsledky toho ustálo.
Bohužel ale nejpravděpodobnějším výsledkem je pořád destruktivní zhroucení eurozóny, které začne od Itálie nebo Řecka.
Zdroj: zerohedge.com