Holandská Strana Svobodných pracuje na projektu referenda o vystoupení této země z EU. Strana Svobody, tj. třetí nejsilnější politická partaj v Holandsku, připravuje projekt referenda podobného Brexitu. V případě odchodu země z EU mají v Haagu v úmyslu zlepšit vztahy s Moskvou a zrušit protiruské sankce, řekl novinám Izvestija vůdce této strany Geert Wilders.
„Blahobyt naší země závisí na naší autonomii a na možnosti přijímat naše vlastní rozhodnutí. Události posledních měsíců ukázaly, že bychom záležitost referenda o členství v EU měli řešit co nejdříve. Brusel nám nesmí diktovat, s kým bychom měli mít ekonomické a politické vztahy. Obnova vztahů s Ruskem je pro tradičně obchodnickou zemi, jako je Holandsko, prioritou. Oba naše státy po celá staletí přes všechny konflikty nacházely prospěch ve vzájemné spolupráci. A tak je dnes zrušení protiruských sankcí nezbytnou předběžnou podmínkou pro naši budoucí prosperitu,“ řekl Wilders.
Tento politik vysvětloval, že odstranění protiruských restriktivních opatření má přímou spojitost s nezávislostí Holandska. Podle něj, i kdyby parlament hlasoval pro takový dokument, tak by to stejně situaci v právním smyslu nezměnilo – neboť v Unii funguje princip nadřazenosti práva EU nad národním právním systémem.
„Brusel si přijímá rozhodnutí čistě ve svém vlastním zájmu a nikoho dalšího neposlouchá. A EU je přerůstající monstrum, které usilovně dobývá další území a vykrádá naše sociální systémy, okrádá nás o identitu a o demokracii. Jakékoliv rozhodnutí musí mít zabezpečený právní status jen nezávisle na EU. Staneme se tak ekonomicky silnější, čehož dosáhneme i prostřednictvím vztahů a obchodů s Ruskem,“ uvedl Wilders.
Několik členů EU už po zrušení protiruských sankcí volalo. V dubnu za zrušení těchto restriktivních opatření hlasovalo francouzské Národní shromáždění. Počátkem června v této zemi podobné usnesení přijal i Senát této země. I přes schválení tohoto dokumentu oběma komorami Parlamentu, oficiální Paříž přezírala názor poslanců a koncem června hlasovala za prodloužení celoevropských sankcí.
Podobná usnesení přijaly i regionální parlamentu v Itálii (Benátky, Ligurie a Lombardie) i kyperský parlament. Také poslanci z Německa, Belgie, Maďarska a Řecka nabídli podobné iniciativy. EU však nadále vede svou vlastní zahraniční politiku bez vedení jakýchkoliv politických diskusí o ní.
Geert Wilders vysvětloval, že Brusel tlačí členy EU, aby ve věci jeho nepopulárních rozhodnutí, postupovali stejně přezíravě. Např. uváděl politickou dohodu s Tureckem – se slibem bezvízového cestování pro miliony občanů této republiky, který běžní Evropané vnímají jako hrozbu své identitě.
„Naše strana už dávno promlouvá o potřebě odchodu z EU, ale až teprve teď poté, co k tomu došlo v Británii, můžeme počítat s brzkým Nexitem, ještě před parlamentními volbami (ty proběhnou v březnu 2017). Takovýto spěch vysvětluje i nutnost ochrany našich národních hranic. Tak, jak je to dnes, je největší hrozbou nekontrolovaná záplava migrantů, kteří přichází z bezpečných zemí, aby se dostali do Holandska. Což ukazuje, že tito uprchlíci neprchají do bezpečí, nýbrž kvůli sociálním dávkám. Spolu s migranty do Evropy pronikají i tisíce teroristů, což je přímé ohrožení evropského míru,“ vysvětloval tento politik.
Neochota změnit kurz v souladu s politickou situací v mnoha státech EU je důvodem pokračujících diskusí o budoucnosti tohoto bloku. Brexit spustil proces rekonstrukce a reforem EU, jelikož se tím jasně ukázalo, že tento projekt ve své současné podobě nevyhovuje potřebám jeho lidu.
Zdroj: southfront.org