Objevení nových aliancí uvnitř EU je faktor, který v ní mění hru, přesto však uniká zrakům veřejnosti. Tento proces však spíše nabývá na hybnosti, aby změnil politické prostředí Evropy. Řecký ministerský předseda Alexis Tsipras ve snaze upéct nějakou alianci proti zbídačujícím úsporám pozval na 9. srpna vůdce šesti jižních zemí Evropské unie na konferenci do Atén. Této události se zúčastní Francie, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Kypr a Malta.


Fórum se zaměří na „společné“ výzvy, jimž EU čelí v ekonomice, politice a na institucionální úrovni a zvláště pak na zbídačující úspory, fiskální disciplínu a migraci. Je třeba poznamenat, že schůzka je naplánována před summitem vůdců Evropské unie nachystaným na 16. září.

S myšlenkou jednotné fronty Jihoevropských zemí přišla nejdříve levicová SYRIZA ještě před tím, než ji všeobecné volby v lednu 2015 přivedly k moci. Současná situace je pro Atény potenciálně slibnější, jelikož vleklé uvalení zdíbačujících opatření na Řecko a jiné země Jižní Evropy v nich zvedá napětí.

Tsipras se svým Italským protějškem Matteo Renzim už v zadních komůrkách vedle summitu EU (28-29. června) diskutoval o možnosti zřídit nějakou „Alianci Evropského jihu“, co bude protlačovat prorůstovou agendu kontrastující se zbídačujícími úsporami předepsaným Severoevropskými zeměmi.

Francie, Itálie, Řecko, Španělsko a Portugalsko se potýkají s podobnými problémy: migrací, bezpečností, blízkostí nestabilního sousedství – tedy se záležitostmi ospravedlňujícími vyšší vzájemnou kooperaci.

Vypadá to, že francouzský president Francois Hollande a portugalský ministerský předseda Antonio Costa tuto myšlenku podporují, zvláště teď po Brexitu. Účast Francie je zvláště matoucí, jelikož tato země se tradičně potýká s problémem nalezení rovnováhy mezi touhou budovat si sféry vlivu podél Středomoří a svými strategickými zájmy na severu. Kdyby se celá Evropská unie dohodla, že se musí zrušit Schengenský prostor, tak by se Francie s ostatními mohla rozhodnout, že nejlepší bude obnovit kontrolu nad svými hranicemi, zatímco Německo by se mohlo rozhodnout podepsat se severnějšími zeměmi nové pohraniční dohody.

Hlavy států Řecka a Portugalska v dubnu podepsaly deklaraci prohlašující politiky EU tažené snahami o zbídačující úspory za „špatné“.

Řecko s Itálií jsou rovněž zklamané z postojů svých partnerů na Evropském severu k migrační krizi, zatímco francouzská socialistická vláda hledá způsoby, jimiž by odporovala vzestupu krajně pravicové Marine Le Pen, která v tom nalézá úrodnou půdu k zasazení semínek proti-evropské rétoriky. Italská vláda se cítí být pod tlakem krajně pravicového hnutí Pěti hvězd zvláště po jeho ohromném vítězství v místních volbách.