Začněme historií pučů v Turecku. Tradičně je vedli vojáci, které zakladatel moderního Turecka Kemal Atatürk určil za strážce sekularismu, stability a integrity. Od WWII došlo k pučům v letech 1960, 1971, 1980 a 1997 a za VŠEMI byly USA. Během prvního puče v roce 1960 se pokoušeli zabránit sbližování se SSSR, když jim zarazili úvěry a turecký ministerský předseda Adnan Mendes plánoval navštívit Moskvku, aby si zařídil alternativní zdroj úvěru a hospodářské pomoci. Převzali to vojáci a ti politici, kteří chtěli nápravu vztahů s Ruskem, byli odstraněni.


Puč v roce 1971 byl podobný tomu Chilskému, k němuž došlo o chvíli později v roce 1973, a který byl také zorganizován CIA. Cílem bylo, aby země pod politiky zastávajícími sociální hodnoty „nesklouzla doleva“. I puče v letech 1980 a 1997 proběhly s požehnáním USA.

Změnila se snad po nástupu vojáků k moci turecká zahraniční politika? Nikoliv, Turecko bylo věrným vazalem USA a zůstávalo pro-americké s tím, že všechny pokusy tuto politiku změnit byly přísně potrestány.

K pochopení vývoje této země je důležité pochopit, že USA byly za všemi tureckými puči.

Turecká armáda je zkušený pučista. Mohli by se od nich učit všichni. Představu, že zaručují stabilitu a sekularismus, nasávají už s mateřským mlékem. Vojákům v Turecku se nikdy nestalo, že by jim puč nevyšel – až do teďka. Proč k tomu došlo?

Možná, že vojáci udělali něco špatně, zapomněli snad na scénář?  Je důležité si uvědomit, že ve skutečnosti udělali vše zrovna tak, jako jejich předchůdci.

Tak proč ten puč zkrachoval? Nezdařil se, protože byl očekávaný. Erdogan byl připravený ho odrazit.

Abychom pochopili, co se právě stalo v Turecku, potřebujeme si vzpomenout na pár málo známých stránek naší vlastní historie a vrátit se do SSSR v roce 1927. Tehdy se Trockij pokusil na desáté výročí Říjnové revoluce převzít moc. V plánu tohoto „puče Leninových gard“ bylo obsazení „telegrafů a telefonů“ a zatčení Stalina a jeho přívrženců, když se k tomu využije čas oslavných demonstrací 7. listopadu. Stalin o tomto plánu věděl a zařídil, že ten puč selhal, když se svými přívrženci odjel z Kremlu na bezpečné místo; důležité budovy byly už dopředu obsazeny loajálními čekisty, kteří se v nich zabarikádovali.

V důsledku toho, když 7. listopadu 1927 vpadli ozbrojenci do bytů těchto vůdců, tak nebyl nikdo doma. Když zkusili zabrat si další významné budovy, tak se jim to také nepodařilo. V důsledku toho se pučisté ocitli na ulicích, po nichž pochodovali dělníci oslavující ten slavný den. Zkusili tedy na Rudém náměstí a na dalších místech vyvolat rebelii, a to jim také nevyšlo a puč s tím skončil.

Proč Stalin obeznámený s tímto pučem ho nechal nejdříve proběhnout a pak propíchl až ten hnisavý vřed?