Přes noc pokračoval hon na čarodějnice tureckého presidenta Erdogana během jeho proti-puče, když jím byly v pondělí zasaženy tisíce policistů, čímž se rozšiřuje systémová čistka Erdoganových nepřátel, nejdříve ozbrojené síly a pak justice hned po zpackaném vojenském puči, a teď se soustřeďují na vnitřní policejní síly a vyvolávají obavy u evropských spojenců, že opouští vládu zákona. Tureckým státem vedená tisková agentura uvádí, že celonárodně bylo od pátečního zmařeného pokusu o puč po celé zemi už zadrženo nebo suspendováno 20 000 osob.
Agentura Anadolu uvádí, že už bylo propuštěno celkem 8 777 zaměstnanců vnitra včetně 30 guvernérů, 52 inspektorů úředních výkonů a 16 právních poradců.
Propuštěno bylo také třicet regionálních guvernérů a více než 50 vysokých úředníků, uvádí CNN Turk. Tisíce členů ozbrojených sil počínaje obyčejnými pěšáka až po velitele bylo během neděle pozatýkáno, někteří jsou vyfoceni vysvlečení do spodků a svázaní na podlahách policejních autobusů a tělocvičen. Vyhozeno bylo několik tisíc soudců a prokurátorů.
Bloomberg to shrnuje následovně: přes 7 500 policií zatčených včetně více než 6 000 vojáků různých šarží, říká v televizní promluvě turecký premiér Binali Yildirim. K zadrženým patří i 755 soudců a prokurátorů, 650 civilistů a 100 policistů. Kromě toho bylo ze služby propuštěno asi 9 000 lidí z ministerstva vnitra, 3 000 soudců a prokurátorů a 1 500 úředníků z ministerstva financí.
Celkem asi 20 000 politických odpůrců bylo jen pár dnů po skoncování s nepovedeným pučem vymeteno čistkou.
Mezitím přichází spekulace, že ten příšerně naplánovaný „puč“ nebyl nic než kamufláž, a ty přichází ze samotné Evropské komise. Jak dodává Reuters, to okamžité sbírání soudců a dalších bezprostředně po nezdařeném tureckém puči naznačuje, že vláda na to měla připravené seznamy už předem, jak řekl v pondělí komisař EU, co má na starost žádost o turecké členství Johannes Hahn.
„Vypadá to, jako by přinejmenším něco z toho bylo připraveného. Když jsou ty seznamy k dispozici, tak to naznačuje, že byly už připraveny a pak v určité fázi použity,“ říká Hahn. „Dělá mi to velkou starost. Přesně toho jsem se obával.“
Je to přesně to, co Erdogan předpokládal a v co doufal. A s širší západní podporou pro Erdogana během víkendu je jeho mise koncentrace veškeré moci v Turecku v jeho vlastních rukou zajištěna.
Mezitím řekl Erdogan v sobotu davům příznivců svolaným po celé zemi vládou a mešitami do ulic, že parlament musí posoudit jejich požadavky na uplatnění trestu smrti pro spiklence. „Nemůžeme ten požadavek ignorovat,“ říkal v neděli večer skandujícímu davu před svým domem v Istanbulu. „V demokraciích, ať si lidé řeknou o cokoliv, tak se to stane.“
Evropa ale zase jednou vyskakuje, když Volker Kauder, vůdce parlamentního bloku strany německé kancléřky Angely Merkel, řekl, že Turecko musí dodržovat vládu zákona. „Pokud se rozhodne o trestu smrti, tak tím vyjednávání určitě skončí,“ řekl Kauder v televizním interview v ZDF s odkazem na rozhovory s EU. „Pokud by nebyla dodržena vláda zákona, nemůžeme to jen tak nechat být.“
Také rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz řekl, že by bylo nepřijatelné, kdyby Turecko znovu zavedlo v roce 2004 zrušený trest smrti. Zrušení hrdelního trestu bylo předběžnou podmínkou rozhovorů Turecka o členství v Evropské unii, na které pořád ještě aspiruje.
Ale… takové je teď Turecko: zákonem je cokoliv, co Erdogan řekne, že jím je.
I další si uvědomili, co udělali, bylo ale už příliš pozdě. Šéfová zahraniční politiky EU Frederica Mogheriny v pondělí tureckou vládu varovala před přijímáním kroků, které by narušily ústavní řád. „My jsme byli té tragické noci první, co jsme řekli, že je třeba ochránit legitimní instituce,“ řekla reportérům při příjezdu na schůzi ministrů zahraničí EU, které se rovněž účastnil US ministr zahraničí John Kerry.
„Dnes jsme my ti, kdo říkají, že vláda zákona musí být v této zemi ochráněna,“ řekla v Bruselu. „Neexistuje žádná omluva pro jakýkoliv krok, kterým by se od ní země odchýlila.“
Ve skutečnosti ale taková výmluva fungoval během víkendu, kdy Erdogan s posvěcením Evropy nejenže rozbil falešný puč, nýbrž dostal i zelenou, aby rozdrtil kohokoliv, kdo je k němu byť i vzdáleně kritický.
A, no ano, Erdogan pořád drží všechny páky: asi tak dva miliony syrských uprchlíků může na Evropu vypustit v kterýkoliv okamžik, se mu zachce.
Zdroj: zerohedge.com