Vyšetřování ministerstva obrany Tchaj-wanu s incidentem vypuštění rakety z tchajwanské lodi ve směru čínské pevniny ukázal, že k tomu došlo v důsledku „chyby a procesních porušení", nikoliv záměrem provokovat Peking, uvedla agentura Bloomberg. Nedávno tchajwanská válečná loď vypálila nadzvukovou protilodní raketu ve směru čínské pevniny. Podle Agence France-Presse, raketa Syunfen III s doletem 300 kilometrů, která byla vyvinuta v Tchaj-wanu, byla vypálena během cvičení asi v 8:10 místního času (03.10 MSK) z lodi stojící na základně v jižní části ostrova, uvedla RIA Novosti.
Po asi 75 kilometrech raketa zasáhla tchajwanskou rybářskou loď v blízkosti souostroví Penghu, kontrolovaném Tchaj-wanem. Později vyšlo najevo, že důsledkem byla smrt kapitána škuneru.
Podle agentury, mezi chybami při odpálení bylo použito „válečného režimu" na zbrojním ovládacím panelu namísto nastavení cvičného režimu. Podle zprávy ministerstva byl ponechán bez kontroly předtím, než byla vystřelena raketa.
"Tento incident byl způsoben řadou disciplinárních porušování a omylů," cituje agentura ze zprávy ministerstva. „Nebylo to jen chyba člověka , který provedl operaci," uvádí se ve zprávě.
Třebaže se nejednalo výslovně o nebezpečí, je očividné, že chyba a náhoda může spustit řetězec událostí, které mohou ve výbušném regionu rozpoutat třeba i nechtěný konflikt s globálními důsledky.
Oficiální vztahy mezi ústřední vládou a čínské ostrovní provincii Tchaj-wanu přerušil v roce 1949 poté, co byl Kuomintang poražen v občanské válce s čínskou komunistickou stranou a jeho síly vedené Čankajškem uprchly na Tchaj-wan. Od začátku roku 1990 začaly strany komunikovat prostřednictvím nevládních organizací a později došlo i k setkání na oficiální úrovni.