Ztráta územních zisků, úprk velitelů Islámského státu v rozhodujících bojích, a poslední bašta radikálů v Sýrii a Iráku. Že i tam se smyčka utáhne není pochyb, míní dobře informovaný zdroj. Pozornost zdroje blízkého vojenským kruhům především vzbudil záměr ruského námořnictva. Letadlová loď Admirál Kuzněcov totiž v letošním říjnu dorazí k břehům Sýrie. Zapojí se do bojů s povstalci, respektive do likvidace pozemních cílů. Píše v komentáři pro Petr Štrompf.
Co to ve skutečnosti znamená? Podle zmíněného zdroje vyslání letadlové lodě není nic jiného, než jak prověřit bojeschopnost plavidla v ostrých akcích. Nedávná vojenská cvičení, v nichž se jmenovaná loď rovněž angažovala, prý nesplnila představy nejvyšších politických pater. Rozuměj Kremlu a Vladimír Putin se údajně nechal slyšet, že „takové výsledky cvičení, jako měl Admirál Kuzněcov, by předvedl i rybář na Bajkalu.“ V médiích se pochopitelně cvičení hodnotilo v příznivějším tónu. Jenomže následovalo opatření a další dril posádky, kdy „opravnou jízdu“, tedy šanci na lepší reputaci, dostalo plavidlo právě v připravovaných bojových akcích u břehů Sýrie.
Zdroj rovněž uvádí, že v jiných dobách, kdy USA měly svá vojska spíše doma než v zahraničí, by připravovaná akce vyvolala vážný diplomatický konflikt a „tasení koltů“ na obou stranách. Komu by nervy povolily jako prvnímu, ten by buď zvítězil nebo se skácel zasažen k zemi. Islámský stát, jehož bašta je právě v Sýrii, změnil i uvažování dvou největších světových lídrů – Baracka Obamy a Vladimíra Putina. Žádný z nich si podle zdroje ve skutečnosti nevyhrnuje silácky rukávy, ale spíše sleduje, co ten druhý se zbraní v ruce umí.
Válčiště v Sýrii je proto mimořádně cennou ukázkou toho, co by musely výzvědné služby na obou stranách velmocenských zájmů zjišťovat dlouhá léta. A tak se podle zdroje legitimizuje zabíjení na ostro a lovná zvěř v podobě radikálů je neméně cenným zdrojem vojenských útočných poznatků. Legitimní proto, že především západní svět, který Islámský stát ohromoval medializací svých zvěrstev, radikály zavrhl s požehnáním použití všech prostředků, které mají bojující armády k dispozici. Tedy i letadlovou loď Admirál Kuzněcov a USA podle zdroje budou v říjnu sledovat, co nejmodernější zbraňové systémy ruského námořního letectva dovedou. Zda to bude konec tamního Islámského státu je ale otázka – už jen avízo, co Rusko u Sýrie chystá, může způsobit odliv radikálů do Libye či Iráku. Posílí tím místní oddíly a „hra na kočku a myš“ bude pokračovat.
Podle informovaného zdroje připadá v úvahu i jistá strategie skryté propagační války – Rusové svou posílenou vojenskou přítomností u břehů Sýrie naženou Američanům radikály před hlavně zbraní. Není totiž žádným tajemstvím, že si v Iráku Američané v bojích s nimi příliš dobře nevedou. A stále více čelí kritice, že i přes veškerou technologickou vyspělost a dílčí úspěchy v tichém zabíjení některých významných velitelů islamistů, vojenské akce stále nic moc.
Zdroj dále uvádí, že ve vojenských kruzích se o armádě Spojených států amerických dokonce hovoří jako o „nablýskaném plechovém cirkusu,“ pod velením současných generálů, kteří válčili jen na záchodech v Pentagonu s vlastním bolením břicha. Na odchodnou si tak chce stále více neoblíbený Baracka Obama prý dát sám sobě „frčku“ za to, že s radikály ve velkém zatočí zrovna tak, jako ten „rozvědčík v Kremlu.“
Dobře informovaný zdroj situaci s vývojem bojů s Islámským státem a s ohledem na současný blízkovýchodní vývoj, hodnotí syrské bojiště jako cvičnou střelnici dvou hochů rozdílné barvy pleti, rozdílných jazyků, fyzické i duševní vyspělosti. Jinými slovy, radikálové pro ně v otázce strategických záměrů nemají cenu ani zrnka prachu. Do pozadí zájmu obou velmocí už prý stále citelněji ustupuje i Bašár Asad – jeho poplašené reakce, že na území Sýrie nepovoleně operuje stále víc zahraničních jednotek, jsou takřka na denním pořádku. Volání opozice i Bílého domu spolu s Elysejským palácem po pádu Asada je rovněž známo. Ovšem není jasné, kdo a jak po něm v Sýrii nastolí aspoň nějaký pořádek. Podle zdroje už má Moskva tajnou kartu – přijatelného favorita ze současné vlády v Damašku. Ba co víc – má-li v říjnu „opravná jízda“ Admirála Kuzněcova uspokojit kremelskou generalitu, pak se podle zdroje můžeme dočkat, že Putin ve svém syrském válečném tažení už nebude brát ohled ani na to, co si o tom myslí Damašek.
Zdroj: pz.cz
