Znepokojující dokument vydaný americkým ministerstvem zdravotnictví odhalil, že se Nový světový řád chystá ovládat všechny aspekty rodinného života – práva rodičů plně přejdou do rukou státu.  „Za účelem podpory budování vztahů s rodinami by měly vzdělávací programy a školy provádět pravidelné návštěvy domácností, aby se učitelé mohli s rodinami sblížit a komunikovat spolu o problémech, pokrocích a cílech dítěte. Nejsou-li z nějakého důvodu návštěvy v domácnosti možné, měly by školy a vzdělávací programy zajistit komunikaci s rodiči na začátku roku, aby zajistily vřelý počátek vzájemného vztahu.“

Tato slova jako ze zlého snu byla objevena v návrhu listiny zvané Návrh policejního vyjádření k zapojení rodiny od raných let a ročníků . Nejen, že návrh uplatňuje pravidelné návštěvy učitelů v domácnostech, navrhuje také účast vlády na životech rodičů.

Vytváří tak „komunitní výchovu dětí“ namísto výchovy dětí rodiči. 

Zde jsou další hrůzné úryvky z Návrhu. Na jedné straně je jasně vyjádřeno, že jejich cílem je učinit z rodičů a školních a dalších profesionálních pracovníků v komunitě „rovnocenné partnery“. To znamená, že rodiče již nebudou mít poslední slovo – za prospěch dítěte bude odpovědná celá komunita. 

„Ministerstvo prohlašuje, že všechny školy a vzdělávací programy pro mladší děti vnímají rodiče jako rovnocenné partnery v rámci zlepšování vývoje, učení a všeobecné pohody dítěte napříč všemi okolnostmi a po celou dobu trvání vývojového a vzdělávacího procesu.“ ( strana 1)

Na straně 4 se píše, že zapojení rodiny je vnímáno jako dodatečné, a že se nyní do procesu musí zapojit státní činitelé:

„Vnímáme, že zapojení rodiny je spíše pro úspěšnou podporu procesu vývoje a učení dítěte spíše dodatečné než nutné. Instituce, které slouží mladším dětem, mohou zapojení rodiny přehlížet, jelikož úzce vnímají svůj úkol zaměřit se na dítě a uniká jim, že hlavně velmi malé děti žijí v kontextu své rodiny a její zkušenosti, s níž jsou propojené.“

Na straně pět je rodina popsána jako „přínos“ a uplatňuje se zde partnerství rodiny, učitelů a dalších profesionálů. Mají dokonce představu, že jejich „pomoc“ přijde ještě před narozením a chtějí kontrolovat sociální vývoj a chování dítěte:

„Prvním krokem při systematickém uplatňování aktivního zapojení rodiny ve vzdělávání je tvorba prostředí, ve kterém je na rodinu nahlíženo jako na přínos a partnera v rámci vývoje, vzdělávání a obecného blaha dítěte. Školy a vzdělávací programy by měly přijmout soubor pravidel, která povedou práci všech na sobě závislých složek systému. Ministerstvo považuje následující pravidla za základy pro implementaci následujících doporučení, která jsou navrhnuta dle příslušných rámců pro znásobení jejich efektu.“

Zde jsou tři ze zmíněných cílů:

-vytvořit komunitu pro děti a rodiny, kde bude uplatněna vize zapojení rodiny započaté před narozením dítěte

-důraz na rovnocenné partnerství profesionálů a rodičů, kombinace profesních a rodinných zkušeností na podporu sdílené zodpovědnosti za zdravý vývoj dítěte

-upřednostnění zdravého chování a sociálního cítění dítěte a zapojení rodiny, zajištění neustálého sledování a komunikace ohledně zdravého chování a sociálního cítění dítěte, zajištění naplnění potřeb dítěte

Na straně třináct jsou k nalezení poněkud více zneklidňující informace o pravidelných návštěvách v domácnostech. Citované pasáže jsou pouze malým nahlédnutím do 19 stránkového návrhu, který směřuje k nejhrůznějším opatřením ohledně úplné nadvlády nad dětmi, která byla zatím ve Spojených státech k vidění.