Trojnásobný prezidentský kandidát a bývalý poslanec US Sněmovny reprezentantů Dr. Ron Paul nedávno vyjádřil obavy z legitimity volebního systému ve Spojených státech: „Takto ten systém funguje, je to prohnilý systém a na volby pohlížím do velké míry jako na frašku. Je v tom tolika falše… ať už je to republikánský nebo demokratický prezident, tak lidé, kteří chtějí udržet status quo, mají zjevně prsty pod pokličkou, kde se to peče, a všechno kontrolují. Začnou být ale hrozně nervózní, když se objeví nezávisle smýšlející, ať už je to Sanders nebo Trump nebo Ron Paul, tak se začnou velice zoufale snažit situaci změnit… Čím dál více lidí objevuje, že ten systém je ve všem zmanipulovaný, a že volby jsou jen pacifikace voličů a ve skutečnosti na nich nezáleží.“
Ron Paul podobně jako Bernie Sanders během své kampaně založil svou reputaci na apelech na intelekt voličů a na pokusech odhalit realitu volebního systému USA. Jeho postoj a i jiných podobně smýšlejících lidí, jako Sanders, je jasný: prezidentské volby jsou zmanipulované. Vysvětluje, jak jsou volby ve skutečnosti iluzí vymyšlenou k předstírání demokracie, místo aby jí opravdu sloužily; odhaluje, že je to fraška, jejímž účelem ve skutečnosti vůbec není naplnit demokracii.
V Paulových názorech se zjevně odráží i ty Sandersovy o tom, že korporátní zájmy budou mít i nadále navrch, a budou tak bránit, aby vybraný prezident neudělal skutečnou změnu. I Sanders už prezentoval podobný proud myšlenek při nedávné debatě s Hillary Clinton, kdy konstatoval, že „bez ohledu na to, kdo bude zvolen prezidentem, tak ta osoba… stejně nebude moci uspět kvůli moci korporátní Ameriky, kvůli moci Wall Streetu, moci kampaňových dárců, která je tak veliká, že žádný prezident se jim sám nemůže postavit.“
Představa, že celý ten demokratický systém, který prosazujeme, věříme v něj a kážeme ho ostatním, není nic víc než blud, se bezpochyby vnucuje. Vzhledem k naší dlouhé historii odsuzování dalších politických systémů, které nejsou v souladu s našimi demokratickými ideály, je to velice nepohodlná pravda, avšak taková, kterou už vyjádřili i někdejší političtí vůdci.
Theodore Roosevelt jednou konstatoval, že „za tou viditelnou vládou trůní neviditelná vláda, která k lidu žádnou loajalitu necítí a neuznává žádnou odpovědnost k němu,“ v níž se „prezidenti vybírají, nikoliv volí.“ Roosevelt byl jen jednou z několika politických figur, která vyjádřila nespokojenost nad nedostatkem transparentnosti a zájmovou zaujatostí fungující uvnitř americké vlády, což je představa, která se nám v těchto dnech zas a znovu předvádí jako pravdivá.
Snad už přišel čas, abychom začali k intelektuálním poznatkům a zkušenostem těchto politických vůdců přihlížet a abychom uznali, že náš svět není takový, jaký nám říkají, a že je tedy spíš na nás, abychom se dožadovali změn, které budou mít na tuto frašku hmatatelný dopad.
Brianna Blaschke