Svět je podle šéfa plánování katastrof u OSN zoufale nepřipravený na nevyhnutelné přírodní katastrofy, které se chystají udeřit. Robert Glasser varoval, že svět by v nadcházejících letech měl očekávat, že zažije dramatický nárůst such, povodní, zemětřesení a dalších potenciálně katastrofických přírodních pohrom, a pokud mezinárodní komunita neznásobí úsilí o přípravu na tyto události – tak by lidstvo nadcházející masakry nemuselo přežít. Theguardian.com hlásí:
Speciální zástupce generálního tajemníka pro snižování rizika katastrof Robert Glasser řekl, že s tím, jak svět zatím v reakcích na humanitární nouzové situace „žalostně selhává“, tak se situace jenom ještě zhorší, až klimatická změna zvýší svůj tlak.
Řekl: „Když vidíte, jak už utrácíme ohromné částky peněz a nejsme schopni se vyrovnat s humanitárními potřebami – a pak to proložíte nejen s nárůstem populace…, nýbrž na vrchol toho všeho vložíte i klimatickou změnu, tak nás čeká nárůst četnosti a síly přírodních katastrof a jejich druhotných účinků s dopadem na potravinovou bezpečnost a vyvolané konflikty a objevivší se nové viry jako je Zika virus nebo s čímkoliv dalším, co si lze představit, tak je jedinou cestou, jak si s těmito trendy poradit, předcházet jim a soustředit se na snížení rizika katastrof.“
Neschopnost řádně plánovat s přihlédnutím k účinkům klimatické změny, dodal, povede k prudkému nárůstu zranitelnosti těch lidí, kteří jsou už teď nejvíce přírodním hrozbám vystaveni. Rovněž předpovídal nárůst počtu souběžně probíhajících katastrof.
„S tím, jak stoupají pravděpodobnosti jednotlivých událostí, tak rostou i pravděpodobnosti jejich vzniku souběžně. Spatříme další příklady kaskádových krizí, kdy jedna událost spustí další událost, která spustí zase další událost.“
Glasser poukázal na Sýrii, kde roky vleklého sucha vedly k masové migraci lidí z venkovských oblastí do měst, což se zvrhlo v občanskou válku v této zemi. Ač zdůrazňoval, že to sucho v žádném případě nebylo jediným hybným činitelem tohoto konfliktu, tak řekl, že sucha po celém světě by mohla mít podobné destabilizující účinky – zvláště co se týče konfliktů v Africe.
„To je ve skutečnosti, jak si lze představit, dost špatné, když s tím nebudeme nic dělat, je tu silný pocit naléhavosti, že bychom to měli udělat správně,“ řekl. „Myslí si, že vůdci zemí začnou být k této agendě citlivější jednoduše proto, že katastrofy to ozřejmí. Skutečnou otázkou, která mě napadá, je: můžeme jednat už před tím, než to bude úplně zřejmé, kdy náklady ještě strašlivě nevyrostou? A v tom je výzva.“
Avšak Glasser promlouvající před inauguračním světovým humanitárním summitem v Istanbulu příští měsíc řekl, že úsilí o redukci rizika mezinárodních katastrof (DRR) je nadále zoufale nedostatečně financované.
Podle čísel OSN v roce 2014 jen 0,4% z globálního rozpočtu na pomoc, tj. ze 135,2 miliard $ - tj. zhruba 540 milionů $ bylo utracených na DRR. Glaser řekl, že OSN by chtělo tento podíl zvednout na nejméně 1% a bude na istanbulském shromáždění tlačit na jeho nárůst.
„I to bude pořád malá částka peněz, aby to stačilo na takovýto problém a je to velká výzva,“ řekl.
„Pracoval jsem pro společnost, kde bylo zvykem říkat: ‚Jakmile dostaneme trochu více peněz, začneme vynakládat více na výcvik svého personálu. Ale letos je to příliš napjaté; možná příští rok.‘ To je jedna z těch věcí, jako budování schopností lidí: musíte začít to dělat. S tím nemůžete čekat. Prostě si musíte vybrat.“
Řekl, že mezinárodně odsouhlasený Sendaiův rámec pro redukci rizika katastrof, který byl přijatý loni, nabídl nejlepší způsob redukce lidských a finančních nákladů katastrof.
„Je to v podstatě o tom začít myslet na rizika katastrof jako na nejzákladnější aktivitu plánování tak, aby když země investující do infrastruktur, nestavěly nemocnice v záplavových zónách nebo nezřizovaly sídliště v oblastech zranitelných bouřemi a nevytvářeli tak rizika, nýbrž aby je identifikovali a omezovali,“ řekl.
„To je jediný způsob, jakým si dovedu představit, že bychom si s tím vůbec mohli poradit, a i pak to provést bude ohromná výzva.“
Tento zvláštní zástupce řekl, že na DRR nelze prostě pohlížet jako na přívažek k rozvoji nebo jako na humanitární pomoc: to je součást budování těch samých struktur. Řekl, že v zemích, jako je Bangladéš, které pravidelně zažívají pustošivé povodně, byly v posledních desetiletích zachráněny desetitisíce životů, protože DRR začalo být zohledňováno už v základním ekonomickém plánování a peníze se investovaly do infrastruktur, úkrytů při bouřích a do systému včasné výstrahy.
Zdroj: theguardian.com