Výdaje na zbraně a další náklady ozbrojených sil v roce 2015 o více než jedno procento vzrostly, čímž se z něj stal první rok nárůstu celkových vojenských nákupů vlád po celém světě od roku 2011, zjistil ve zprávě vydané v úterý Stockholmský institut pro výzkum mezinárodního míru (SIPRI). Celkové vojenské nákupy v roce 2015 dosáhly, jak zjistil SIPRI, 1 676 miliardy $, čili téměř 1,7 bilionu $, čímž spotřebovaly asi 2,3 procenta hrubého globálního domácího produktu (HDP).
Vedení při financování militarismu si v celém světě s velkým odstupem udržují Spojené státy utrácející podle SIPRI téměř 600 miliard $. Toto číslo podle Centra pro mezinárodní politiku vyroste na reálnou hodnotu vysokou až 1 bilion $, když se vezmou v úvahu i peníze Pentagonu v „černém rozpočtu“, „případové“ příděly peněz na války v Iráku a Afghánistánu a další skryté výdaje.
Čínská vláda nadále financuje druhou největší válečnou mašinérii výdaji 215 miliard $ za minulý rok. Vojenské výdaje států Asie a Oceánie v roce 2015 obecně narostly o 5,4 procenta, což je nárůst tažený zintenzivněním US válečných snah vůči Číně, které militarizovaly celou Východní Asii a Pacifický region posílením nákupů zbraní koalicí s US spojeneckých regionálních států včetně Filipín, Vietnamu, Indonésie a Japonska.
„Nárůst napětí mezi Čínou a různými zeměmi v regionu přispěl k podstatnému nárůstu výdajů,“ všímá si SIPRI.
„Čína nadále rozšiřuje své vojenské kapacity zbraněmi jak dováženými, tak z domácí produkce,“ uvádí vedoucí výzkumník SIPRI Siemon Wezeman. „Sousední státy jako Indie, Vietnam a Japonsko rovněž značně posilují své vojenské síly.“
Značně neproporcionální podíl na růstu těchto výdajů pochází od východoevropských a pobaltských vlád spojených se strategickým úsilím US a NATO zaměřeným proti Rusku včetně Litvy, Estonska, Lotyšska, Polska, Rumunska a Slovenska.
Také celkové výdaje středovýchodních vlád v roce 2015 nejméně o 4 procenta vzrostly, zjišťuje tato zpráva. U Saúdské Arábie vzrostly tak, že se v roce 2015 stala třetím za vojsko nejvíce utrácejícím státem na světě se svými celkem 87,2 miliardami $ a jen na samotnou rok se táhnoucí Jemenskou válku dala 5,3 miliardy $.
Zpráva uvádí ohromující nárůst iráckého vojenského rozpočtu, který od roku 2006 do roku 2015 vzrostl o 536 procent. Ale i tak se mezi středovýchodními mocnostmi nikdo ani nepřiblíží US podporované saúdské monarchii, jejíž válečný rozpočet o více než 20 miliard $ překonává i ten ruský.
Rusko, jehož ozbrojené síly US a evropská média bez ustání démonizují jako primární hrozbu světovému míru, utratilo v roce 2015 jen 66,4 miliardy $, čímž za tím Washingtonem oblíbených semi-feudálním klientským režimem dost zaostává.
Vlády po celém světě spěchají s posilováním svých sil v reakci na probíhající strašení válkou a horečný nárůst geopolitického napětí. Podle SIPRI je tu skupinka vláda, u kterých jejich vojenské výdaje v reakci na probíhající nebo nadcházející regionální konflikty vyskočily obzvláště prudce, k nimž patří Alžírsko, Ázerbájdžán, Rusko, Saúdská Arábie a Vietnam.
K celkovému nárůstu světových válečných výdajů došlo i přes jejich značnou redukci u několika vláda, u nichž to bylo v reakci na propad cen ropy, včetně 64 procentního krácení u Venezuely a 42 procentního krácení u Angoly.
V doplňkové zprávě „Vojenské versus sociální výdaje: náklady ztracených příležitostí vyvolané světovými vojenskými výdaji,“ SIPRI zkoumá „břemeno vojenských výdajů“ uvalené touto obnovenou bonanzou zbrojení na ekonomiky a sociální infrastruktury.
Neustálé odčerpávání sociálních zdrojů do globálních válečných průmyslů přiživuje podmínky masové nouze ve všech regionech planety a s obzvláštní intenzitou v bývalých koloniálních a v polo-koloniálních zemích, kde jsou sociální výdaje i tak minimální.
„V posledních třech letech docházelo ke zvláště velkému nárůstu vojenského břemene ve Východní Evropě a na Středním východě stejně jako v sub-regionu Severní Afrika,“ všímá si SIPRI.
Podle hodnocení Organizace pro zemědělství a výživu OSN z roku 2015 by přemístění jen malé části ročních válečných výdajů na sociálně přínosné účely postačovalo na řešení seznamu tíživých problémů sužujících světovou společnost.
Analýza OSN zjišťuje, že jen 265 miliard $ ročně by bylo třeba ke skoncování podmínek extrémní chudoby a hladu po celém světě, tj. sumy představující necelých 13 procent ročních celosvětových válečných výdajů v cenách roku 2015.
Dalších 240 miliard $ čili 12 procent ročních vojenských výdajů by stačilo k realizaci všeobecně globálně dostupného vzdělání na základních a středních školách.
Čtyři procenta ročních vojenských výdajů by zaručily celosvětovou zemědělskou a potravinovou bezpečnost, při procenta by zajistila universální dostupnost vody a hygieny; jedenáct procent moderní energie a dvanáct procent by mohlo zaplatit pro všechny telekomunikační infrastrukturu, zjišťuje OSN.
Žádné vlády nebo politické strany establishmentu už ani nepředstírají, že prosazují program, který by v tomto směru přesměrovával financování ze zbrojení na sociální výdaje.
Racionální alokace toho ohromného bohatství vytvářeného globální ekonomikou není možná v historickém rámci korporativismu a imperialismu, v němž různé korporátní vlády váznou v globálním zápase o trhy, přístup k levné práci a ziskům, ve kterém hraje síla jejich vojsk rozhodující roli.
Naopak místo krácení svých výdajů ve jménu sociálního prospěchu a infrastruktur všechny státy celého světa touží financovat vojenské agendy za cenu čím dál větší míry krácení sociálních výdajů, vykořisťování a policejních represí proti produktivním třídám.
Zdroj: southfront.org
